Nová scéna se starým obsahem

Nová scéna je budova divadelníky nemilovaná a pro hraní divadla nepříliš vhodná. Navzdory tomu se po delší pauze vrátila ke svému původnímu určení a od začátku roku je opět komorní scénou činohry Národního divadla. To se nyní ze všech sil snaží obávané mrtvolně zelenkavé prostory oživit – a nelze mu v tomto ohledu upřít docela slušné výsledky. Ve třetím patře se pomalu zabydluje „intelektuální“ kavárna a také program Nové scény vyhlíží docela lákavě. Ovšem především díky řadě hostů: domácí inscenace, které by logicky měly tvořit páteř zdejšího provozu, zatím vzbuzují spíše rozpaky. Bohužel včetně té nejnovější.

Umělecký šéf činohry ND Michal Dočekal vyhlásil orientaci na moderní drama a začal postupně uvádět tituly charakteristické pro jednotlivá desetiletí evropského poválečného divadla. Po Čekání na Godota a Spasených teď došla řada na sedmdesátá léta a angažovanou levicovou dramatiku, konkrétně na prvotinu Elfriede Jelinekové Co se stalo, když Nora opustila manžela aneb Opory společností.

Kdo co miluje
Jelineková ve hře „přebírá“ nejslavnější postavu Henrika Ibsena a domýšlí její další osudy (druhá polovina titulu odkazuje k poněkud méně známému Ibsenovu společenskokritickému opusu). Zatímco původní hra končí na svou dobu skandálním odchodem Nory od manžela i od dětí, Jelineková se ptá, jak si domněle osvobozená Nora povede dál. Základní úvaha je jednoduchá: žena, která celý dospělý život strávila jakožto…