Loď bez kormidla
Kam se bude ubírat americká kosmonautika? Jasno v tom zdaleka není. Návrat na Měsíc prezident Obama zrušil, stejně jako vývoj nové kosmické lodi. Přednost mají dostat lety vesmírných sond, na oběžnou dráhu zamíří soukromé firmy. Odpor proti změně je ale silný a je možné, že prezident ještě couvne.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) oslaví letos padesáté druhé narozeniny, přičemž během své bohaté historie obvykle sledoval jeden velký cíl. Nejprve to bylo vyslání člověka do vesmíru, potom výprava na Měsíc, vývoj raketoplánu a nakonec výstavba kosmické stanice. Teď však vládne v řadách NASA nejistota. Začátkem letošního roku prezident Obama úplně přehodnotil plány svého předchůdce. Co tato změna přinese a dojde k ní vůbec?
Vraťme se na Měsíc
Na počátku desetiletí se NASA potýkala s velkými problémy. Létala s raketoplány, jejichž koncepce pochází z počátku 70. let minulého století a které měly mít podle původních plánů životnost pouze deset let. Hovořilo se přitom o jejich modernizaci a prodloužení programu až do roku 2030. Na oběžné dráze pomalu rostla Mezinárodní kosmická stanice ISS za sto miliard dolarů. Tyto dva programy pohlcovaly zhruba polovinu rozpočtu kosmické agentury. Na sledování nějaké dlouhodobé vize, sahající za nejbližší oběžnou dráhu Země, tak NASA neměla sílu ani peníze.
Situace se změnila v lednu 2004, kdy prezident George Bush mladší vystoupil s radikálním prohlášením: mimo jiné nařídil ukončit program raketoplánů do konce roku 2010. Žádal, aby NASA vyvinula novou kosmickou loď schopnou dopravit na Měsíc člověka a postavila i nové rakety, které by ji vynášely do kosmu. Američtí astronauti se měli na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
