Vstup do každého roku provází pocit, že jde o něco zásadního. Tentokrát ale bezpečně nejde jen o novoroční opojení. České problémy se nakupily a politici se z nich jen tak nevylžou. A pokud se o to přesto pokusí, Bůh s námi.
Když má
Eduard Janota
odpovědět na otázku, co ho jako ministra financí nejvíc zaskočilo, zaváhá jen okamžik. „Čekal jsem, že politici nechají úřednickou vládu schválit nepopulární kroky,“ krčí Janota rameny ve chvíli, kdy už je jasné, že přinejmenším do voleb neuspěje jeho snaha reformovat zadlužený český státní rozpočet. Přitom tento dlouholetý rozpočtový praktik, pravá ruka několika ministrů, lépe než kdokoli jiný ví, že bez rozpočtových reforem čeká Česko už za několik málo let státní bankrot, a od začátku svého vstupu do kabinetu Jana Fischera to ostatně také veřejně říká.
Připomněl to i den před Vánocemi, kdy jej v jeho ministerské kanceláři navštívili novináři Respektu. Na ztichlých ministerských chodbách už vládl předvánoční klid, ministr seděl ve své kanceláři bez saka a kravaty, před sebou na pracovním stole měl talířek s hromádkou koupeného vánočního cukroví a malý trhací zápisník.
Několik dní předtím Eduard Janota vážně zvažoval, že kvůli nedostatečnému prosazení rozpočtových úspor odejde z vlády, teď má ale na zohýbaných lístcích papíru sepsaný seznam bodů, které chce v několika…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
