Rusko není pro historiky zrovna zemí zaslíbenou. Do vědecké práce se tu míchá nacionalismus, rozvědka i speciální politická komise. Během nedávného výročí začátku války se opět ukázalo, že Rusko nedokáže svoji minulost správně reflektovat.
Jak vypadají vztahy Ruska s nejbližšími evropskými sousedy, ukazuje polský režisér Waldemar Krzystek ve filmu Malá Moskva. Je o lásce polského důstojníka a manželky sovětského letce na základně v Legnici (říkalo se jí Malá Moskva). Film se odehrává koncem 60. let, a i když se tehdy jednalo o spojenecké armády, sovětské „orgány“ vnímají vztah jako akt vlastizrady, proti němuž je třeba neprodleně zasáhnout. Nakonec příslušníci vojenské kontrarozvědky ženu zavraždí, aby skandál ututlali před nadřízenými. Aktéři příběhu se sejdou po letech, když SSSR je už minulostí, usmíření však nenajdou.
Podobně to vypadá s rusko-polskými vztahy na nejvyšší úrovni. Výročí druhé světové války, od jejíhož začátku uplynulo minulý týden 70 let, bylo v tomto ohledu spíš promarněnou příležitostí. Už před výročím otiskl polský list Gazeta Wyborcza článek
Vladimira Putina
, v němž ruský premiér odsoudil pakt Molotov-Ribbentrop, podepsaný ministry zahraničí SSSR a Německa 23. srpna 1939. (Pakt byl de facto spojeneckou smlouvou, která umožnila wehrmachtu zaútočit na Polsko a Sovětům zabrat část Polska, Pobaltí a Besarábii.)…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 49 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
