0:00
0:00
Agenda30. 8. 20093 minuty

Filmová magie

Astronaut
Erika Hníková
Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Erika Hníková
Erika Hníková Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Na stole před sebou mám padesát dokumentárních filmů z východní Evropy, které poslali jejich autoři na East Silver. Projekt East Silver je součástí Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, z těch nejzajímavějších dokumentů vznikne katalog a budou k vidění ve festivalové knihovně. Během týdne mám všechny filmy vidět a „ohodnotit“, nakolik by se mohly líbit televizním nákupčím nebo festivalovým selektorům. Na vedlejším stole leží dalších padesát dokumentů, ty má „ohodnotit“ dokumentaristka L. Náš společný chalupářský koukací maraton začíná.

↓ INZERCE
Erika Hníková
Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Erika Hníková
Erika Hníková Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Propagační film na mistrovství světa v lyžování v Liberci a na Kateřinu Neumannovou. Jakýsi srbský dokument regionální televizní stanice, ve kterém pán čtyřicet minut vyřezává píšťalku. Je natočen dvěma kamerami a ty jsou do sebe prolínány. Podobně jsem si naposledy připadala v tureckých dálkových autobusech pod palbou několika obrazovek s místními telenovelami.

„Tak tohle je tedy síla,“ pokřikuje na mě L. z vedlejšího pokoje, „rychle se pojď na něco podívat.“ Namakaná horolezecká těla chorvatských sympaťáků ve čtyřicetiminutovém dokumentu lezou po skalách bez jakéhokoli jištění. Film je o ničem, ale obdivně koukáme na celý, škoda jen, že v poslední scéně chlapci filozofují o svých horolezeckých pocitech nad partičkou šachů.

Ne, nejsme cyničky. Obě moc dobře víme, kolik energie, času a úsilí mnoha lidí stojí udělat film, proto ke každému DVD přistupuji s pokorou. Snažím se úplně oprostit od osobního vkusu, snažím se najít alespoň jeden fungující film o něčem.
Po dvou dnech máme obě malou tvůrčí depresi. Proč všichni ti lidé vlastně točí? A proč bychom měly točit my dvě? Video je naší spásou i prokletím, autorům by asi slušelo mít více pokory – ne všechno, co se natočí, sestříhá a ozvučí, je film. Námi vytvořená díla mohou přece přinášet radost jen našim nejbližším.

S úzkostí v duši dávám do počítače další audiovizuální počin. A najednou je to tady. Film s velkým F. Zajímavé je, že skutečný film poznáte v jeho prvních pěti deseti minutách. Nedá se to slovy popsat, nerozumím, čím to je. Určitý druh energie, filmové magie… V první scéně portrétního dokumentu dělá rakouský avantgardní filmař Michael Pilz doma, ve své kuchyni, indické čatní. Tak obyčejná, a zároveň tak magická situace. Kéž by se mi jednou také takový Film podařilo natočit.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].