Žháři dopadeni
Policie obvinila čtyři muže ze žhářského útoku na romskou rodinu z Vítkova spáchaného v dubnu. Minulou středu proběhlo rozsáhlé zatýkání a domovní prohlídky na severu Moravy – výsledkem bylo devět zadržených mužů a tři ženy ve věku od 20 do 30 let, zabavení množství knih, CD nosičů a předmětů s neonacistickým obsahem a zbraní. Po výsleších bylo osm lidí propuštěno, čtyři muži zůstali ve vazbě.
Podle severomoravských kriminalistů a detektivů Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), připravovali mladíci útok na romskou rodinu několik týdnů.
„Oběti byly vytipovány spíše náhodně, obvinění si však byli vědomi, že se jedná o rodinu s malými dětmi,“
uvedla dozorující státní zástupkyně
Brigita Bilíková
na páteční tiskové konferenci. Pachatelé k domu přijeli v tmavém voze těsně před půlnocí, jeden z nich zůstal za volantem, zbývající tři vhodili do domu každý po jedné ze zápalných lahví naplněných benzinem. Poté rychle odjeli.
„Pachatelům hrozí trestní sazba v rozmezí dvanácti až patnácti let, je tady i možnost výjimečného trestu,“
potvrdila dozorující zástupkyně Bilíková.
Ředitel ÚOOZ
Robert Šlachta
na stejné páteční tiskovce odmítl konkretizovat krajně pravicové hnutí či politickou stranu, k níž se skupina hlásí, s tím že vše je nadále „předmětem šetření“. Obdobně obecně se šéf ÚOOZ Šlachta vyjádřil i k možnosti, že by skupina měla na svědomí další neobjasněné žhářské útoky spáchané v minulosti.
Po vítkovském útoku zůstali tři zranění lidé, z nichž dvouletá Natálka s popáleninami na 80 procentech těla ve vážném stavu.
„Nesmíme kvůli rasovém podtextu zapomenout, že to byl především plánovaný pokus o brutální vraždu rodiny, a v tomto smyslu se jedná o trestný čin z nejhorších,“
uvedl pro ČT politolog
Zdeněk Zbořil
.
Více nezaměstnaných
Nezaměstnanost v Česku dále roste. Úřady práce evidují o téměř 23 tisíc lidí více než v červnu. Podle ministerstva práce a sociálních věcí se míra nezaměstnanosti v červenci posunula o čtyři desetiny na 8,4 procenta. Oproti tomu stále klesá počet volných pracovních míst. Ve srovnání s červnem jich je v Česku nyní o tisíc méně. Podle analytiků se bude počet nezaměstnaných ještě zvyšovat a přesáhne půl milionu.
Klausův dárek pro ČEZ
Prezident
Václav Klaus
podepsal zákon, kterým čeští poslanci odpustí elektrárenské firmě ČEZ zhruba 70 miliard korun na placení emisních povolenek. Stalo se to těsně před tím, kdy firma ohlásila opět rekordní zisk v podobě 32 miliard korun vybraných za jediné pololetí, o 11 procent více než loni.
Bitva právníků
Jedna ze čtyř českých právnických fakult se podle posledních zpráv ocitla během prázdnin v těžké krizi. Studenti právnické fakulty plzeňské Západočeské univerzity hrozí na začátek školního roku demonstracemi a někteří zaměstnanci zase odchodem z fakulty. Na vině je podle všeho skutečnost, že fakulta nezvládá naplňovat program výuky. Podle informací médií současné vedení fakulty nenutí studenty k důslednému plnění studijních povinností. Letos proto fakulta nezískala ministerské akreditace na čtyři ze šesti doktorských studijních programů. Opozice na fakultě z neúspěchu viní současného děkana Jaroslava Zachariáše. Ten obratem odvolal z funkce šéfovou katedry trestního práva a mluvčí opozice Helenu Válkovou. Odvolání podle všeho rozhodne až soud, protože Válková se chce bránit proti rozhodnutí děkana soudní cestou.
Nedostatek nových aut
Šrotovné nebylo v Česku zavedeno, ale jeho důsledky pociťují tuzemští zájemci o automobily už nyní. Takzvaná šrotovací prémie zavedená v okolních zemích způsobila, že poptávka po nových vozech vysoce převyšuje nabídku. Například na nejprodávanější vůz v Evropě Volkswagen Golf musí zájemci čekat až pět měsíců.
Hlučná Madonna
Pořadatele čtvrtečního koncertu Madonny z agentury Live Nation nejspíš čeká pokuta za hluk. Přesné výsledky měření budou mít hygienici k dispozici až za několik týdnů. Už teď ale předpokládají, že limity hluku akce, kterou navštívily desítky tisíc lidí, byly překročeny. Podle Zdeny Staškové z pražské hygienické stanice jsou limity hlučnosti, tak jak je stanoví zákon, nesmyslně nízké; pokutu pak hygienici uloží při téměř každé openairové akci, a to ve výši 300 až 500 korun.
Tragédie ve slovenských dolech
Tragédie v dolech báňského města Handlová na středním Slovensku zasáhla celou zemi a vláda vyhlásila jednodenní státní smutek. Dvacet mužů zemřelo minulý týden v pondělí, když je vedení dolů poslalo hasit požár ve štole asi 300 metrů pod zemí, kde doutnalo hnědé uhlí. O půl desáté dopoledne se s nimi přerušilo spojení a jak se později ukázalo, neměli žádnou šanci mohutný výbuch přežít. Nicméně poslední zprávy naznačují, že horníci a záchranáři mohli být už v době výbuchu mrtví, udušeni dýmem z požáru a oxidem uhelnatým.
O dolech v Handlové se už dlouho mluvilo jako o velmi rizikových, horníci i média obviňují ředitele
Petera Čičmance
, že se nestaral o bezpečnost lidí a teď s nimi odmítá komunikovat.
Doly byly v devadesátých letech zprivatizovány jako akciová společnost zaměstnanců, největší podíl má však dlouholetý ředitel dolů, který je zřejmě jejich faktickým majitelem. Měl dobré vztahy s každou vládou, neboť žádná si netroufala odmítnout dotace podniku, který zaměstnává tisíce horníků. Za sto let existence dolů v nich přišlo o život 250 horníků, tragédie z minulého týdne však patří k největším na celém Slovensku.
Nová generace Fatahu
Palestinská vládní strana Fatah si minulý týden na svém prvním sjezdu po dvaceti letech zvolila nové vedení. Ve funkci předsedy sice potvrdila stárnoucího Mahmúda Abbáse, ovšem jinak do ústředního výboru Fatahu nastoupila nová generace, symbolizovaná někdejším generálním tajemníkem strany Marvánem Barghútím, který si v Izraeli odpykává doživotní trest.
Fatah chce podle svého nového programu docílit „spravedlivý mír s Izraelem“, ale současně schvaluje osvobozenecký boj všemi prostředky, na což ostře reagovali izraelští politici.
Ruská ofenziva
Rusko v posledních dnech zahájilo ofenzivu v byznysu i v diplomacii vůči svým sousedům Turecku a Ukrajině. S Tureckem podepsalo smlouvu o výstavbě plynovodu South Stream, který je konkurencí evropského projektu Nabucco, a tlačí také na to, aby Turecko schválilo stavbu velké atomové elektrárny na svém území, kterou má postavit firma kontrolovaná Gaz-
promem.
Vůči Ukrajině zvolilo naopak velmi ostrý tón, kdy prezident Medveděv v otevřeném dopise prezidenta Juščenka obviňuje z protiruské politiky a z toho, že usiluje o přerušení hospodářských styků s Ruskem. Ukrajinská i ruská média se shodují, že Rusko se snaží ovlivnit prezidentské volby, které budou na Ukrajině v lednu příštího roku.
Zmizelá loď
Zmizelá stometrová loď Artic Sea plující pod maltskou námořní vlajkou a s ruskými námořníky na palubě byla v pátek podle Financial Times spatřena u západoafrických břehů poblíž Kapverdských ostrovů. Lodi s nákladem finského dřeva se zřejmě ještě v evropských vodách zmocnili piráti; naposledy byla předtím zahlédnuta koncem července poblíž kanálu La Manche. Ruský prezident
Dmitrij Medveděv
minulý týden do pátrání po lodi zapojil všechna ruská plavidla v Atlantiku, včetně ponorek.
Nezpůsobilý ajatolláh?
Skupina bývalých íránských poslanců v otevřeném dopise vyzvala minulý pátek k přezkoumání toho, zda je íránský vůdce ajatolláh Chameneí způsobilý pro nejvyšší post v zemi. Stížnost adresovali Radě expertů, která má podle ústavy pravomoc nejvyššího vůdce zbavit funkce.
Bývalí poslanci kritizují násilné potlačení demonstrací po červnových volbách a politické procesy, které se v Teheránu odehrály v minulých týdnech.
Klima v Austrálii
Australský premiér
Kevin Rudd
, zřejmě první premiér, který byl do funkce velkou měrou zvolen díky svému programu boje s globální změnou klimatu, prohrál v parlamentu první kolo boje o zákon upravující snižování emisí skleníkových plynů. Proti zákonu zavádějícímu obchod s povolenkami a požadujícímu snížení emisí do roku 2020 o 5–25 % ve srovnání s rokem 2000 se spojili konzervativci, kteří cíle považovali za příliš radikální, a zelení, kterým se naopak zdály málo ambiciózní.
Labouristická vláda Kevina Rudda obratem oznámila, že zákon předloží do australského parlamentu podruhé ještě před zahájením konference OSN o klimatických změnách letos v prosinci v Kodani.
Trest pro Su Ťij
Barmská vojenská junta minulý týden odsoudila vůdkyni demokratické opozice Su Ťij. Nemocná vítězka posledních svobodných voleb v Barmě, která čtrnáct z posledních dvaceti letech strávila v domácím vězení, byla původně odsouzena ke třem letům vězení s těžkými pracemi. Představitelé junty ji nakonec podle svých slov „omilostnili“, čtyřiašedesátiletou Su Ťij teď čeká další rok a půl domácího vězení.
Záminkou k procesu se stala neohlášená jarní návštěva amerického turisty Johna Yettawa (byl odsouzen k sedmi letům, z toho na čtyři roky těžkých prací) v jejím domě, čímž prý byla porušena pravidla domácího vězení. Juntě se rozsudek nadmíru hodí. Příští rok chce totiž po dvaceti letech v zemi pořádat volby a tímto trestem se nepohodlné oponentky zbaví.
Trest kritizovaly jak Evropská unie, tak Spojené státy a pohrozily dalšími hospodářskými sankcemi. Z nich si však barmský režim hlavu nedělá. Jeho hlavním partnerem jsou Indie a Čína, které se jakékoli politické kritiky zdržují a dále těží barmské nerostné bohatství.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
