![](https://respekt.mgwdata.net/d35850/2009/07/22004780_64a_R30_paper_n.jpg)
Jak toaletní papír ke své podobě přišel
V pomyslné společenské hierarchii papíru stojí asi nejníže. Hluboko pod bankovkami, jež ho připomínají pouze tvarem, pod knihami, časopisy a písankami, dokonce níž než bulvár nebo reklamní letáky. Ale obejít bychom se bez něj zřejmě nechtěli. Toaletní papír, psanec mezi papíry, slaví právě sto třicet let svého smotání do rolky.
![](https://respekt.mgwdata.net/100393/2009/07/22004790_64a_R30_paper_s.jpg)
Neposkvrněné jméno
Hlínu, písek, slupky, mušle, dřívka, listy, trávu, seno, sníh, vodu, bambus, houby, hubky a podle neověřené informace o římském císaři Neronovi dokonce malá holoubátka – všechny tyto „materiály“ používali lidé během historie k očištění se po defekaci. Papír určený výhradně k této potřebě se přitom poprvé objevil už v šestém století našeho letopočtu v Číně. Svědčí o tom dochované doporučení jednoho z císařských úředníků, který k očištění nedoporučoval používat jiné papíry, zejména ne ty, jež obsahují slova klasických autorů nebo jména mudrců. V raně středověké Číně to vnímali stejně jako my dnes: od hygieny může být jen kousek ke zneuctění a blasfemii. Literární a náboženské preference se dají vyjadřovat různě a už psychoanalýza se vcelku obsáhle zabývala tím, proč lidé ke klení, nadávání a zneucťování užívají téměř výhradně náboženských symbolů nebo pohlavních a vyměšovacích orgánů.
Moderní historie toaletního papíru…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu