Poslanci odložili antidiskriminační zákon
Poslanci opět na neurčito odložili schvalování antidiskriminačního zákona. Pokud Česko antidiskriminační legislativu, k níž se přihlásilo při vstupu do EU, nepřijme, hrozí mu velké pokuty. Kdyby se zákon nepodařilo schválit do podzimních předčasných voleb, nová sněmovna už se jím nebude zabývat. Vypracování normy zabere podle nevládních organizací minimálně rok až dva. Bývalá vládní koalice, která návrh předložila, nemá pro schválení normy většinu sto jednoho hlasu. Občanští demokraté navíc nejsou přesvědčenými zastánci normy. Výhrady k ní má také ČSSD a KSČM. Antidiskriminační zákon je klíčovou normou, která má zabránit v Česku časté diskriminaci kvůli rase nebo pohlaví, například při získávání práce.
Klíčový summit bude řídit Fischer
Červnový summit Evropské unie v Bruselu bude řídit premiér
Jan Fischer
. Navrhl to prezident
Václav Klaus
. Příznivci Lisabonské smlouvy a evropské integrace si tak mohli oddechnout, protože v Bruselu panovaly obavy, že závěrečný summit našeho předsednictví bude řídit právě český prezident a zároveň kritik Lisabonské smlouvy. Ta totiž bude hlavním tématem jednání, na kterém státníci rozhodnou také o zárukách pro Irsko před tamním podzimním referendem o Lisabonské smlouvě. Summit zakončí naše předsednictví v Unii, evropské žezlo od 1. července převezmou Švédové.
Vladimír Železný kandiduje i po odsouzení
Tragikomickou příchuť má kandidatura
Vladimíra Železného
ve volbách do Evropského parlamentu. Poté co byl pravomocně odsouzen k podmínečnému trestu dvouletého vězení za to, že stát připravil na daních o šest milionů korun, ohlásil, že zvažuje svoji rezignaci na post dvojky na kandidátce strany Libertas. Toto odhodlání mu vydrželo jeden den – pak se nechal přesvědčit svými stranickými kolegy, aby se kandidatury nevzdával. Na svoji obranu říká, že na vedení strany sám pro svoji rezignaci hlasoval. Vladimír Železný byl odsouzen za to, že se při převozu šesti cenných obrazů, které koupil ve Spojených státech a Velké Británii, podvodně vyhnul placení daně z přidané hodnoty. Železný se necítí být vinen, rozsudek označuje za účelový a chce podat dovolání k Nejvyššímu soudu.
CVVM: S pádem vlády souhlasí necelá polovina lidí
Centrum pro výzkum veřejného mínění přineslo průzkum, který ukazuje názory lidí na pád vlády Mirka Topolánka. S vyslovením nedůvěry jeho vládě souhlasí 49 % dotázaných, z hlediska volebních preferencí jsou to logicky v drtivé většině voliči ČSSD a KSČM. Nesouhlas s odvoláním vlády vyslovilo 39 % respondentů, voliči ODS byli jednoznačně proti pádu vlády (86 %), u sympatizantů ostatních stran bývalé vládní koalice byly rozdíly větší – pád vlády například přivítalo 34 % voličů Strany zelených. Větší shoda mezi dotazovanými panovala ve dvou dalších oblastech, kterých se průzkum týkal: s vypsáním předčasných voleb souhlasí 66 % respondentů a 55 % se domnívá, že pád vlády bude mít nepříznivý dopad na pozici Česka jako předsednické země EU. Pouhá 4 % dotazovaných soudí, že pád vlády naopak pozici Česka jako předsednické země ovlivní pozitivně.
Zápisné za studium
Reforma vysokých škol prosazovaná v takzvané Bílé knize bývalým ministrem školství
Ondřejem Liškou
šla sice po pádu vlády k ledu. Ale snaha o přeměnu vysokého školství tím nekončí. Univerzita Karlova představila vlastní vizi, jak by měly v budoucnu vysoké školy fungovat. Tu vypracovala právě v opozici vůči ministerské Bílé knize, která podle rektora univerzity
Václava Hampla
„podřizovala vysoké školy politickému diktátu“. Podle univerzitního návrhu by měl stát financovat vysoké školy na základě pětiletých smluv a ne jenom ročních, jak je tomu v současnosti. Univerzity by tak získaly větší volnost v hospodaření. Větší volnost mají vysoké školy dostat podle Karlovy univerzity i ve jmenování docentů a profesorů. Místo školného univerzita navrhuje, aby studenti platili pětitisícové „zápisné“.
Bienále
V Praze začal čtvrtý ročník přehlídky současného umění Biennale. V jeho rámci se představí více než dvě stovky umělců z dvaceti osmi zemí. Velký prostor bude tentokrát věnován malbě a fotografii. Přehlídka potrvá do 26. července.
Boj o zdravotnické poplatky
Pacienti ve středočeských krajských lékárnách nadále dostávají třicetikorunové slevové kupony, a to i přesto, že to soud zakázal. Předběžné opatření, které to zakazuje, sice začalo platit již momentem převzetí, hejtman David Rath (ČSSD) je však odmítl respektovat. Podle něj soud totiž zakázal něco, co se reálně neděje.
Podle soudu jsou slevy v lékárnách kompenzovány z krajského rozpočtu, a to je nepřípustné. Rath s tím ale nesouhlasí – kraj prý lékárnám kupony nijak neproplácí. A dokonce zvažuje, že podá na soudkyni Moniku Vackovou trestní oznámení kvůli zneužití pravomoci veřejného činitele. Pokud by se prokázalo, že kraj vydávání kuponů dotuje, hrozila by mu pokuta až 100 tisíc korun.
Boj o zdravotnické poplatky pokračoval i ve sněmovně, kde hladce prošly oba návrhy opozice na jejich zrušení. Poslanci nejprve schválili návrh, který ruší poplatky pro děti a mladé do 19 let, důchodce bez dalšího příjmu, dárce krve a kostní dřeně a sociálně slabší lidi. Následně dolní komorou prošel i návrh KSČM, jenž poplatky ruší zcela. Očekává se ale, že obě novely nejspíš nepřijme Senát. ČSSD přesto věří, že po případném vetu Senátu sežene potřebných 101 hlasů alespoň pro jeden z návrhů.
ČSSD předložila vládě svoje toleranční podmínky
Sociální demokracie předložila nové vládě dokument se základními požadavky, jimiž podmiňuje vyslovení důvěry vládě. Kromě tří základních obecných tezí – dokončení předsednictví EU, úprava rozpočtu na rok 2009 a příprava rozpočtu na rok příští – vyzývá jednotlivé rezorty k naplnění určitých cílů. Seznam zahrnuje například nepokračování v přípravě smluv o americké protiraketové základně, zastavení privatizace pražského letiště, zastavení přípravy důchodové reformy nebo stopku pro prosazování reformních kroků ve zdravotnictví. Premiér sociálním demokratům vzkázal, že se požadavky bude pečlivě zabývat.
Prošel protikrizový balíček
Poslanci společnými hlasy ODS a ČSSD schválili českou verzi receptu proti finanční krizi. Většinou se jedná o sociální opatření, jako je štědřejší podpora v nezaměstnanosti, která se bude vyplácet místo dosavadních šesti devět měsíců. Součástí je i kontroverzní šrotovné. To se bude vyplácet – ke koupi nového auta do půl milionu – ve výši 30 tisíc korun výměnou za to, že majitel nechá zlikvidovat automobil starší deseti let. Rodiče pobírající přídavky na děti zase dostanou 50 korun měsíčně navíc a zvýší se i daňová sleva na dítě, ze současných 890 na 967 korun měsíčně. Zaměstnavatelům vyšel protikrizový balíček vstříc slevami na sociálním pojištění, které musí platit za své zaměstnance.
Podle vládních propočtů má opatření, které připraví státní kasu o 18 miliard korun, zachránit 50 tisíc pracovních míst. Poslanci také schválili novelu insolvenčního zákona umožňujícího zaměstnancům požadovat dlužné mzdy od zkrachovalých podniků za sedm měsíců nazpět. Novela navíc usnadňuje oddlužení možností vracet dluhy ve splátkách, která se kromě podniků vztahuje i na občany.
Schválen zákon o předčasných volbách
Poslanci schválili ústavní zákon, podle kterého má sněmovna v současném složení skončit do poloviny října. Předčasné volby by se podle této normy měly konat nejpozději v pátek 9. a v sobotu 10. října. Přijetí zákona, který předložily ODS, ČSSD a Strana zelených teď může ovlivnit už jen Senát. Jednorázovou možnost rozpuštění dolní komory podpořilo 172 ze 189 přítomných poslanců a zmíněné strany je označují za krajní, ale nejrychlejší cestu k předčasným volbám. Část senátorů se schváleným zákonem nesouhlasí a postup, kterým byl přijat, označují za protiústavní s tím, že jej napadnou u Ústavního soudu.
Státní maturity budou
Protestují proti nim budoucí maturanti sdružení na Facebooku, pochyby nad nimi vyslovují i poslanci školského výboru. Podle nové ministryně školství Miroslavy Kopicové ale probíhají přípravy státních maturit podle plánu a odkládat se nebudou. Příští rok už by tedy měli studenti středních škol maturovat podle státem zadaných testů, které mají vnést do „zkoušek dospělosti“ jednotnou úroveň.
Start státních maturit už odložilo ministerstvo školství před dvěma lety, když studenti a politici protestovali proti tomu, že údajně nejsou dobře připravené. Stejné výtky znějí i dnes. Podle předsedy školského výboru Waltera Bartoše (ODS) hrozí, že se zhroutí logistické zajištění celého podniku. „Budu se snažit ministryni přesvědčit, aby maturity odložila,“ řekl Bartoš. Kopicová si ale podle svých slov nechala vypracovat audit přípravy projektu, který říká, že žádný kolaps nehrozí. O osudu státních maturit se však bude nakonec rozhodovat mezi poslanci, kteří se obávají, že by je podpora veřejností kritizovaného projektu mohla připravit o předvolební preference. Pro zastavení státních maturit je i opoziční ČSSD.
Zatčení Su Ťij
Vůdkyně barmské opozice
Aun Schan Su Ťij
(63) byla zatčena ve svém domě a čeká ji soud. Držitelku Nobelovy ceny míru drží barmská junta již třináct let v domácím vězení a do věznice Insein byla údajně převezena proto, že do jejího přísně střeženého domu pronikl americký veterán z Vietnamu
John W. Yettaw
. Za porušení podmínek svého zadržování teď političce, jejíž zdravotní stav se v minulých dvou týdnech zhoršil, hrozí tři až pět roků vězení.
Domácí vězení, v němž Su Ťij strávila většinu času od vítězství své strany ve volbách v roce 1990, mělo vypršet 27. května.
Tvrdá ruka do Afghánistánu
Americký ministr obrany
Robert Gates
neočekávaně odvolal velitele jednotek Severoatlantické aliance v Afghánistánu generála
Davida McKiernana
a jmenoval na jeho místo dosavadního velitele tajných operací generála
Stanleye McChrystala
. Náhlé odvolání tak vysokého velitele z funkce vyvolalo překvapené reakce. Dosavadní velitel McKiernan měl na starosti veškeré bojové operace v Afghánistánu, tedy nejen jednotek NATO, ale také amerických jednotek a jednotek zvláštního určení.
Američtí komentátoři jsou přesvědčeni, že odvolání je výsledkem zásadní změny v přístupu k vedení válečného konfliktu.
McChrystal je znám jako expert na akce speciálních jednotek a velel mimo jiné zajetí
Saddáma Husajna
či fyzické likvidaci teroristy al-Káidy
Abú Músy Zarkávího
.''
Nemocných chřipkou přibývá
Nová forma chřipky přezdívaná prasečí zmizela z titulních stránek deníků, dál se však šíří po světě. Před páteční uzávěrkou Respektu bylo celosvětově zaznamenáno 6500 případů, za pouhé dva dny minulého týdne přibylo 1250 nemocných. Podle analýzy časopisu Science může být nemoc stejně zákeřná jako tzv. asijská chřipka, jež během pandemie v letech 1957–1958 usmrtila dva miliony lidí – tehdy i nyní zemřel zhruba každý stý nakažený. S jistotou to však zatím nelze říct, protože nevíme, kolik lidí nynější formou chřipky skutečně onemocnělo, a podíl zemřelých lze tedy jen odhadovat.
Je možné, že šíření chřipky v Evropě a Asii zpomaluje pečlivá kontrola lidí přilétajících z Ameriky a masivní nasazení protivirových léků, které tu dostávají nejen nakažení, ale také jejich příbuzní a další lidé, kteří s nimi přišli do styku. Naproti tomu v Americe jsou protivirové léky vyhrazeny spíše jen pro nemocné a ohrožené skupiny, především těhotné ženy a lidi s dlouhodobými zdravotními problémy. Důvod, proč se téměř 90 % případů dosud vyskytlo v USA a Mexiku, spočívá ale především v tom, že se tu nemoc šíří nejméně od začátku března a že stovky lidí onemocněly dříve, než se vědci a lékaři o nebezpečí dozvěděli.
Minulý týden se objevily zprávy o první znepokojivé mutaci původce choroby. Virus izolovaný z organismu nizozemského pacienta změnil svou dědičnou informaci v genu označovaném PB2, kvůli čemuž by se mohl stát nakažlivějším.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
