Akademický pop

Proč vlastně do češtiny překládat román odehrávající se na norské katedře lingvistiky, jehož hrdinové bádají (kromě jiného) o budoucnosti norštiny v globalizovaném světě? Přinejmenším ze dvou důvodů. Jednak je norština jako malý jazyk v podobném postavení jako čeština, snad jen s tím rozdílem, že jelikož jde o germánský jazyk, vliv angličtiny je v zemi ještě masivnější. A hlavně všechny ty složité lingvistické otázky – mimochodem vysvětlené tak populárně, že i čtenář, který bezpečně určí nanejvýš podmět a přísudek, přinejmenším tuší, oč se jedná – slouží jako pozadí docela napínavého příběhu.

Norská lingvistka Helene Uri (1964), někdejší badatelka humanitní fakulty Univerzity v Oslu, vykresluje v románu Ti nejlepší z nás sarkastický portrét své almy mater. Pro potřeby fikce sice „založila“ Ústav futurologické lingvistiky, zkráceně Futling, přesto se řada profesorů a profesorek osloské univerzity v knize poznala. Na tom ale naštěstí román nestojí, vždyť pikantní vtípky na adresu norských lingvistů ocení v Čechách hrstka studentů norštiny.

Vyhlídky jazyka na přežití

Uri založila příběh „touhy, lásky, žárlivosti a závisti“ na trojici postav. Třiatřicetiletý Pål je nadějný lingvista s neodolatelným úsměvem, kterého – stejně jako jeho kolegy – přitahuje vedoucí Futlingu Edith Rinkelová.…