Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Krátce

Krátce

Nejen webové kamery, ale i odborný dozor chyběl na středním odborném učilišti v Třeboni u incidentu, který málem stál život osmnáctiletého učně.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
Fotografie: Protikuřácké licitování - Autor: Profimedia.cz, http://www.profimedia.cz • Autor: Respekt
Fotografie: Protikuřácké licitování - Autor: Profimedia.cz, http://www.profimedia.cz • Autor: Respekt

Protikuřácké licitování

Čeští kuřáci mají v parlamentu zastání, přísného zákazu kouření v restauracích se zřejmě obávat nemusí. Zdravotní výbor Poslanecké sněmovny sice v lednu podpořil iniciativu Borise Šťastného (ODS) za úplný zákaz kouření v restauracích. Návrh však během projednávání novely protikuřáckého zákona nepodpořil Šťastného stranický kolega, ministr zdravotnictví Tomáš Julínek, a to i přesto, že ministři zdravotnictví v ostatních zemích Evropské unie protikuřáckému tažení vévodí.

V České republice se zatím schyluje ke kompromisu. Nejvíce se poslancům líbí varianta, které fandí také ministr Julínek, aby povinností majitelů restaurací bylo jen viditelně označit, zda se u nich kouří, či nikoli.

Do důchodu se půjde v 65 letech

Vláda se dohodla na prvním kroku směrem k reformě důchodů. V roce 2031 by Češi měli do penze odcházet v 65 letech, již v roce 2010 by jim nárok na důchod vznikl až po odpracování 35 let. „Je to absolutní priorita pro letošní rok,“ řekl k dlouho očekávanému rozhodnutí premiér Topolánek. Předloha však bude muset být schválena parlamentem, kde se levicová opozice chystá klást odpor. Nelíbí se jí například to, že postupné prodloužení pracovního života se týká i zaměstnanců v tělesně náročných povoláních, nesouhlasí ani se zpřísněním podmínek pro pobírání invalidních důchodů. Do 65 let se již nyní pracuje v řadě evropských zemí, například v Německu, ve Španělsku nebo Švédsku.

Žalobkyně Milady Horákové bez trestu

Prokurátorka, která v roce 1950 pomohla poslat na smrt čtyři lidi ve vykonstruovaném procesu s Miladou Horákovou, trestu zřejmě unikne. Vrchní soud totiž zrušil loňský rozsudek Městského soudu v Praze, který bezmála devadesátiletou Ludmilu Brožovou-Polednovou poslal na osm let do vězení. Podle soudců Brožová-Polednová nebyla „spolupachatelkou“, ale „účastnicí“ vraždy. Jemná změna v právnické terminologii v praxi způsobila, že je teď čin někdejší žalobkyně považován za promlčený.

Brožová-Polednová je poslední žijící žalobkyní z procesu s Horákovou. Komunistické straně oddaná bývalá herečka si koncem čtyřicátých let získala pověst agilní žalobkyně, a byla proto po pouze ročním studiu práv přizvána k přípravě justiční vraždy. Nyní se hájí tím, že o zmanipulovanosti soudu nevěděla a upřímně věřila ve vinu obžalovaných.

Podle historika Tomáše Bursíka je chybné především morální poselství rozsudku. „Ti lidé zodpovědnost za to, že páchali zločiny proti lidskosti, prostě nesou,“ řekl České televizi.

„Případ skončil. Proti rozhodnutí je možné podat jedině mimořádný opravný prostředek,“ prohlásil jeden z advokátů bývalé žalobkyně Vladimír Kovář. Vrchní státní zastupitelství, které s rozsudkem nesouhlasí, však „mimořádného opravného prostředku“ využilo a očekává teď od vrchního soudu podrobné vysvětlení rozsudku.

Nové Kosovo

Na půdě Rady bezpečnosti OSN trval tlak Srbska na odmítnutí deklarace o nezávislosti Kosova. Srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić na uzavřeném zasedání rady vyzval generálního tajemníka OSN, aby prohlásil deklaraci, jejíž zveřejnění se očekává tento týden, za neplatnou. Zároveň varoval, že vyhlášení nezávislosti bývalé srbské provincie spustí „nekontrolovatelnou vlnu rozpadu států“ po celém světě.

Uznání nového státu podporují USA Británie, Francie a ostatní státy Evropské unie. Rusko stojí pevně na straně Srbska a vyhrožuje „nebezpečím obnoveného etnického násilí v Kosovu a na Balkáně jako celku“.

V Kosově žijí 2 miliony obyvatel, z toho 90 % tvoří etničtí Albánci, kteří odmítají být součástí Srbska. Provincie je od války, jež v roce 1999 zastavila Miloševićovy etnické čistky, pod správou OSN.

Krize v Libanonu

V syrském Damašku zahynul při bombovém atentátu Imád Mugnía, jeden z nejvýše postavených členů libanonského hnutí Hizballáh. Stalo se tak dva dny před výročím smrti zavražděného libanonského premiéra Rafíka Harírího. Mugnía patřil na seznamu CIA mezi 22 nejhledanějších teroristů světa – v 80. a 90. letech měl zorganizovat množství útoků na izraelské a americké cíle. Proto také Hizballáh, Sýrie a Írán ihned z Mugníovy vraždy obvinily tajné služby USA a Izraele.

V Libanonu atentát vyvolal masové protesty, Hizballáh vyhlásil Izraeli otevřenou válku. V zemi panuje politická krize kvůli marným pokusům parlamentu zvolit prezidenta. Neúspěch hlasování blokují zejména požadavky Hizballáhu na významnější postavení šíitů v libanonské politice.

Respekt

Výuka jako internetová reality show? Na stránkách jabloneckého sportovního gymnázia Na Randě proběhl ve čtvrtek přímý přenos z osmi vybraných vyučovacích hodin. Taková akce je ukázkou odvážného a transparentního přístupu školy směrem k rodičům a potenciálním zájemcům o studium na škole. Sami studenti možná nebudou souhlasit, ale projekt Big Randa je trefou do černého.

Despekt

Nejen webové kamery, ale i odborný dozor chyběl na středním odborném učilišti v Třeboni u incidentu, který málem stál život osmnáctiletého učně. Za nevyjasněných okolností mu spolužák do řitního otvoru pustil vzduch z kompresoru a způsobil mu četná vnitřní poranění. Vedení školy věc bagatelizuje jako nešťastnou klukovinu. To, že nebyl na místě mistr, ale naznačuje porušení bezpečnostních předpisů.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].