Stranický či nestranický?
Debata o tom, kdo má být zvolen prezidentem, je značně zpožděná a zároveň v jistém ohledu nezodpovědně předčasná. Zpožděná proto, že politické strany nebyly schopny nabídnout relativně včas (tedy už před nějakými dvěma roky) možné budoucí kandidáty.
Luboš Dobrovský
(1932) je novinář a politik. Působil v Československém rozhlase a v době normalizace i v nejrůznějších dělnických profesích. Po roce 1989 byl mluvčím Občanského fóra, vyjednal odsun sovětských vojsk, vedl Kancelář prezidenta republiky Václava Havla, byl velvyslancem v Rusku a ministrem obrany.
Debata o tom, kdo má být zvolen prezidentem, je značně zpožděná a zároveň v jistém ohledu nezodpovědně předčasná. Zpožděná proto, že politické strany nebyly schopny nabídnout relativně včas (tedy už před nějakými dvěma roky) možné budoucí kandidáty. Předčasná proto, že o smyslu, účelu a kompetencích úřadu prezidenta panují u nás odedávna představy vskutku velmi rozporné.
Prezident má být nadstranický, ba přímo nestraník a nezávislý, říkají jedni. Jiní pak jsou názoru, že bez jasného politického profilu, vyzkoušeného ve stranické práci, se ten, jenž se stane prezidentem, sotva dokáže orientovat v kompetencích svého postavení a v možných důsledcích jejich uplatnění tak, aby úcta a respekt k tomuto úřadu nebyly zpochybněny. Aby nebyl zpochybněn zejména účel toho nejvyššího politického úřadu. Ale jaký je jeho účel – to je právě ono dosud nedostatečně prodebatované téma.
Nadání k síle
Český prezident je v našem politickém povědomí vnímán jako prezident kompetenčně slabý, zejména ve srovnání s prezidenty USA, Francie či Ruska.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 55 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
