MILOŠ HORANSKÝ: GRAFICKÉ BÁSNĚ. AUTOPORTRÉT PSACÍHO STROJE

Cherm, 113 stran

Třicet let staré básně-objekty divadelníka a pedagoga Horanského (1932) patří do proudu vizuální, konkrétní či experimentální poezie, která zažívala svou nejplodnější dobu v 60. letech a v našem prostředí je spojována zvláště s autorskou dvojicí Hiršal-Grögerová. Básně modelované ze slov, hlásek a mezer prostorově (nikoli lineárně) nestárnou, snad právě naopak. Vždyť podobný princip tvorby lze najít i mezi dnešními mladými konceptualisty z oblasti vizuálního umění, jmenujme například Jána Mančušku.

VÁCLAV NĚMEC: APOŠTOL SVOBODY A DOTĚRNÁ MONSTRA

Herrmann a synové, 79 stran

Růžová knížečka obsahuje články uveřejněné v Literárních novinách v letech 2003–2007, ve kterých autor polemizuje s názory Václava Klause. V úvodu prezidenta jmenuje svým „oblíbeným nepřítelem“, protože je tvůrcem relativně čitelné a konzistentní ideologie. Němec obhajuje stanovisko, že s touto ideologií – už proto, jaký měla a dosud má veřejný vliv – je nutno se vypořádat v seriózní diskusi a nepodceňovat ji jako „nehodnou“ vážného zájmu. Již z názvu je zřejmé, že se bude jednat hlavně o kritiku Klausova pojetí svobody, které přehlíží základní rozdíl mezi jednáním člověka a občana v lidské společnosti a chováním obchodníka na trhu.

V NIZOZEMSKU UŽ NECHCI ŽÍT. ANTOLOGIE MODERNÍ NIZOZEMSKÉ POEZIE

Sestavila Veronika Havlíková, přeložily: Veronika Havlíková, Olga Krijtová a Jana Pellarová, Mladá fronta, 215 stran

120 let uměleckého vývoje lze asi těžko shrnout do pouhých 120 básní. Let nad různorodým povrchem poezie by mohl ukázat i některé opakující se rysy, obrazy, tendence, ale takto (jeden autor – jedna báseň) spíše jen předestře množství nepoměřitelných rozličností co do škol, cítění, vnímání nebo myšlenek. Pokud jde o to přiblížit zemi a její poezii, posloužil by asi lépe hlubší průřez dílem jednoho dobrého holandského autora.

HOST 1/8 

Pro teplé zimní měsíce, kdy se do mysli neodbytně vkrádá představa tajících ledovců, je nanejvýš aktuální rozhovor s nizozemskou spisovatelkou Margriet de Moorovou, autorkou románu o velké záplavě z roku 1953 Utonulá. Za pozornost v prvním letošním čísle Hosta dále stojí próza dosud neobjeveného spisovatele meyrinkovského ražení Miroslava Šustka a téma věnované běloruské poezii, kupříkladu V. Mortové: „a já sedím na bobku/ a vyju jako vlk/ na bílý úplněk tvý hlavy,/ babičko…“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte