Jak dostat Rusy pryč
Rusko-gruzínské vztahy notně ochladly, když v poslední čečenské válce v roce 1999 Gruzínci odmítli Rusům přístup na své území, aby na Čečence mohli zaútočit z jihu. Takovou nevděčnost Rusko nezapomíná.
„Nechte si chutnat,“ říká s úsměvem Nasi a připravuje druhý chod. Naše paní domácí nám pod zasněženými vrcholky kavkazských hor podstrojuje podle zásad gruzínské pohostinnosti. Vše je stoprocentně bio, marmeláda, brambory, kuře, mléko i sýr. Idylu kazí jediné: jsme v zemi, na kterou nedávno šlápl ruský medvěd, a jeho stopy jsou tu všude okolo.
Nic jsme neviděli
Vysokohorská vesnička Gergeti leží uprostřed Velkokavkazského pohoří jen pár kilometrů od rusko–gruzínských hranic. Z jedné strany se za horami skrývá separatistická Jižní Osetie, z druhé strany ruská Ingušetie a Čečensko. Hranice s Ruskem jsou však zavřené. Hlídají je pohraničníci, aby se do Čečenska náhodou nedostali nezávislí pozorovatelé a – jak tvrdí ruská strana – také čečenští teroristé. Rusko-gruzínské vztahy notně ochladly, když v poslední čečenské válce v roce 1999 Gruzínci odmítli Rusům přístup na své území, aby na Čečence mohli zaútočit z jihu. Takovou nevděčnost Rusko nezapomíná. Na gruzínské území „spadlo“ několik ruských bomb a ruská vláda spustila propagační kampaň proti Gruzii, kde tvrdila, že Gruzie podporuje terorismus. Vojenský útok a následná okupace části gruzínského území je podle mnohých jen výsledkem dlouholeté destabilizační politiky Ruska vůči Gruzii.
Nad vsí Gergeti, kde Nasi s manželem ubytovávají ve svém domě turisty, se tyčí majestátní…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 54 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
