Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kultura

Samopal místo učebnice

Film Hlasy nevinnosti (2005) se na válku dívá pohledem jedenáctiletého chlapce Chavy (Carlos Padilla). V roce 1980 vypukl v Salvadoru konflikt, který trval dvanáct let.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
Autor fotografie: Česká televize • Autor: Respekt
Autor fotografie: Česká televize • Autor: Respekt

Takový konec vezme maximálně jeden z tisíce příběhů mladých lidí, kteří v Los Angeles čekají na příležitost vstoupit do vysněného světa filmového průmyslu. Adept herectví Oscar Torres vnutil při natáčení reklamy režisérovi Luisi Mandokimu svůj rozpracovaný skript, založený na autobiografických vzpomínkách na dětství poznamenané hrůznou realitou občanské války. Mexický tvůrce se mu za tři dny ozval nazpátek, že by syrovou story chtěl natočit.

Film Hlasy nevinnosti (2005) se na válku dívá pohledem jedenáctiletého chlapce Chavy (Carlos Padilla). V roce 1980 vypukl v Salvadoru konflikt, který trval dvanáct let. To, co začalo jako spor o půdu mezi zemědělci a vojáky, nakonec přerostlo v brutální válku mezi partyzánskou guerillou a oddíly vojenské junty. Chavův otec uprchne do Spojených států, a on tak zůstává jediným mužem v rodině. Veškerý volný čas dělí mezi školu, práci a péči o dva sourozence. V noci se v odříznuté vesnici, která je v kleštích obou bojujících stran, pravidelně odehrávají kruté přestřelky, ale to není jediný problém, kterému musí Chava čelit. Celé dny se nad ním a jeho spolužáky vznáší stín strachu, že i on bude odveden do armády. Po dovršení dvanácti let totiž vojáci nemilosrdně verbují nedospělé chlapce do boje proti povstalcům.

Politika a konkrétní reálie tvoří pouze pozadí snímku, který by se mohl odehrávat i v současnosti v mnoha zemích. Statistiky Amnesty International uvádějí, že na počátku 21. století svíralo ve světě v ruce samopal místo učebnic na 300 000 dětských válečníků. Pro Torrese, který na rozdíl od mnoha svých kamarádů přežil, byla práce na scénáři mučivou autoterapií. Sám na vlastní kůži zažil nepřenosnou zkušenost čekání na popravu, kdy mu na zátylek mířila zbraň jednoho z vládních vojáků. Ale životní změnu, nebo přinejmenším obrat v kariéře, znamenala strhující polodokumentární sonda do života nevinných, mladých obětí války i pro režiséra Mandokiho.„Nemůžu se vrátit k tomu, co jsem dělal předtím,“ vyjádřil se například v rozhovoru pro britský Guardian.

Za své dvacetileté působení v Hollywoodu natočil řadu průměrných a špatných filmů. Seděl na režisérské stoličce u zapomenutelných melodramat, jako byly například Když muž miluje ženu (1993) s Meg Ryanovou a Andy Garciou nebo Vzkaz v láhvi (1999) s vyhaslým Kevinem Costnerem. Pozici rutinního řemeslníka však po úspěchu Hlasů nevinnosti vyměnil za roli angažovaného politického aktivisty. Natočil dva dokumenty podporující levicového lídra Lopeze Obradora, jehož těsná – a pro jeho příznivce sporná – prohra v prezidentských volbách v roce 2006 vyvolala v Mandokiho domovině rozsáhlé protestní bouře. Peripetie životních osudů jsou zkrátka nevypočitatelné. Náhodné setkání s latinskoamerickým imigrantem svedlo etablovaného režiséra tuctových žánrových filmů na dráhu mexického Michaela Moorea.

HLASY NEVINNOSTI

ČT 2, 4. 12., 23.25

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 49/2008 pod titulkem Samopal místo učebnice