0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Krátce27. 9. 200813 minut

Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

Další tři české vojáky zranila raketa, která dopadla na území základny provinčního rekonstrukčního týmu v afghánském Lógaru.

Astronaut
 
Autor: Respekt
Autor: Respekt
Fotografie: Zranění vojáci v Afghánistánu - Autor: Globe Media/Reuters
Autor: Globe Media /  Reuters
Fotografie: Zranění vojáci v Afghánistánu - Autor: Globe Media/Reuters
Fotografie: Zranění vojáci v Afghánistánu - Autor: Globe Media/Reuters Autor: Globe Media / Reuters
↓ INZERCE

Zranění vojáci v Afghánistánu

Další tři české vojáky zranila raketa, která dopadla na území základny provinčního rekonstrukčního týmu v afghánském Lógaru.

Jeden voják utrpěl po zásahu střepinami podle serveru ministerstva obrany lehké zranění, dva středně těžká. Vojáci se nacházeli jen několik metrů od místa výbuchu. Teroristický útok je součástí stupňujícího se násilí ze strany islamistických extremistů. Přišel den poté, co premiér Mirek Topolánek vyznamenal in memoriam dva české vojáky, kteří v Afghánistánu při teroristických útocích zahynuli. Podle ministerstva obrany se ale na základně v Lógaru nepřipravují žádná zvláštní obranná opatření.

Agrárníci bojují o dotace

Čeští zemědělci nespokojení s výší státních podpor pohrozili, že 13. října zablokují zdejší dálnice kombajny a traktory. Nelíbí se jim, že vláda nesplnila slib dorovnat v příštím roce dotace z Bruselu téměř na úroveň jejich západoevropských kolegů, a proto prý vůči nim nebudou konkurenceschopní.

Z toho důvodu žádají z rozpočtu asi tři miliardy korun. Podle ministra financí Miroslava Kalouska ovšem nemůže být o horších podmínkách řeč, protože čeští agrárníci platí ve srovnání s kolegy ve starých zemích EU nižší nájmy a platy svým zaměstnancům. Vláda bude krátit hlavně často kritizované platby na produkci, které jdou v českých podmínkách nejvíc do kapes obřích podniků. Naopak dotace na rozvoj krajiny a venkova zůstávají beze změn.

Měření sil ve sněmovně

Vládní koalice prošla dvěma důležitými testy soudržnosti. Sněmovna minulý týden projednala zákony na snížení daní a zrušení poplatků u lékaře, o výsledku přitom vždy rozhodla těsná většina.

Podle prvního ze zákonů se má od ledna snížit sociální pojištění o 1,5 procenta. Novela ministra financí Miroslava Kalouska upravuje změny z takzvaného reformního batohu, který počítal se snížením daně z příjmu fyzických osob ze současných 15 na 12,5 procenta. Snižovat se ale měla i většina daňových úlev a většině lidí by tak daně v konečném součtu stouply.

Kalouskův návrh chce proto ponechat letošní patnáctiprocentní sazbu a snížit právě sociální pojištění. Návrh ve sněmovně prošel těsnou většinou z prvního do dalšího čtení, bez dalších úprav ale Miloslav Kalousek nemůže počítat s budoucí podporou občanskodemokratických kritiků reformy – Vlastimilem Tlustým, Jurajem Ranincem a Janem Schwippelem, kteří se tentokrát konfrontace zdrželi.

V dalším důležitém hlasování se koaličním poslancům nepodařilo zablokovat návrh na zrušení poplatků u lékaře, který připravila opoziční ČSSD. Zrušení poplatku pro starobní důchodce, děti do 18 let a lidi s příjmem nižším než dvojnásobek životního minima podpořili i lidovec Ludvík Hovorka a poslankyně za Stranu zelených Olga Zubová.

Oba zákony nicméně „rebelové“ kritizovali dlouhodobě, skutečnou jednotu koalice tak otestuje až blížící se hlasování o státním rozpočtu na příští rok.

Odhalený utajený svědek

Za únik informací o utajeném svědku Radku Zwierzynovi, které před týdnem prosákly do médií, podle policie nikdo odpovědnost nenese. Vyplývá to z prohlášení mluvčí policejního prezidia Pavly Kopecké.„Nikdo z policie chybu neudělal. Víc vám k tomu neřeknu,“ sdělila Kopecká Respektu.

Těšínský podnikatel Radek Zwierzyna si utajení pod policejní ochranou vysloužil svědectvím proti Radovanu Krejčířovi. Jeho samotného ale letos poslal za mříže ostravský soud. Zwierzyna se sice pohybuje po světě pod jiným jménem a má zřejmě i změněnou tvář, Hospodářským novinám se však podařilo odhalit v jeho utajení mezeru. List zjistil, že Zwierzyna nastoupí výkon trestu ve věznici v Brně.

Krejčířovi lidé, před kterými policie svědka chrání, tak vědí, kde ho mají hledat. „Podle našeho šetření se ale nedostaly na veřejnost takové informace, které by bezpečnost svědka ohrožovaly,“ sdělila mluvčí policejního prezidia Pavla Kopecká, proč nebude policie po úniku informací provádět žádná zvláštní opatření.

Střet o převoz zbraní s Německem

Německo opakovaně odmítlo povolit převoz zbraní, vyvážených z České republiky do třetích zemí, přes své území. Naposledy to byl před několika dny vrtulník Mi-35 pro Nigérii – německé úřady konstatovaly, že Nigérie patří mezi země, kam je německý vývoz zbraní omezen, a že k transferu vrtulníku není důvod.

České zbrojovky to považují za nestandardní omezování obchodu a připravují na Německo mezinárodní žalobu. O svých krocích už informovaly instituce, které vystavují licence pro obchod se zbraněmi, a sice ministerstva zahraničí a průmyslu. „České zbrojovky nám slíbily dodat materiál mapující všechny sporné případy. Zatím nedokážeme říci, jaké mají k těmto krokům německé úřady důvod. Věci by se mohly vyjasnit v rámci jednání o obchodu se zbrojním materiálem v rámci EU. Tato agenda patří k prioritám českého předsednictví EU,“ říká mluvčí ministerstva průmyslu Tomáš Bartovský.

Výbor EU stále bez šéfa

Je to nenápadná, ale podstatná komplikace příprav na české předsednictví v EU – koalice se stále nedohodla, kdo povede sněmovní výbor pro evropské záležitosti. Výbor je bez šéfa téměř rok (od prosince loňského roku), kdy na ministerstvo školství odešel jeho tehdejší předseda Ondřej Liška (SZ).

Koalice slibovala řešení do prázdnin, pak do konce září, teď se věc přesouvá na říjen. „Na žebříčku věcí, které vláda musí udělat, je to asi na padesátém místě,“ říká místopředseda výboru Jan Bauer (ODS). „Mělo by se to vyřešit, už se na nás dívají divně v Evropě, ale koalice má prostě jiné starosti.“ Agendu a přípravy na sněmovní část předsednictví (hlavně schůzku parlamentních kolegů ze sedmadvacítky) tak zatím organizují místopředsedové.

Návrat Zemana

Bývalému premiérovi Miloši Zemanovi se podařilo upoutat nebývalou pozornost českých médií a stačilo k tomu zdánlivě málo. Jen pár hodin poté, co zapózoval fotografům na šedesátinách svého přítele Miroslava Šloufa, otevřel v Praze svou novou kancelář. Sdružení Přátelé Miloše Zemana pak ohlásilo expremiérův návrat do veřejného života. Cílem má být propagace Zemanových myšlenek pomocí přednášek a besed.

Jejich nosným tématem je zhoršení poměrů na české politické scéně. Její úroveň začala podle Zemana klesat přesně od roku 2002, tedy od konce tzv. opoziční smlouvy a od okamžiku, kdy ho v čele vlády vystřídal Vladimír Špidla.„Kultivary dusí plevel. Plevel, to jsou neschopní idioti,“ popsal pak Zeman svůj pohled na aktuální politický vývoj.

Pákistán: situace houstne

Mohutný teroristický útok na hotel Marriott v Islámábádu stvrdil, že Pákistán se dostal do první linie války proti terorismu. Otázka je, co dál.

V tuto chvíli se vede spor vůbec o taktiku boje proti bojovníkům Tálibánu a al-Káidy, kteří útočí z poměrného bezpečí kmenových území podél hranic s Afghánistánem. Americký prezident George Bush podepsal v červenci souhlas s tím, že američtí vojáci z Afghánistánu mohou útočit i na druhé straně hranice, tedy v Pákistánu. Logika je jasná: už od dob britského impéria platí kmenová pákistánská území za prakticky neovládnutelná. Ani pákistánská vláda zde nikdy nedokázala prosadit svoji autoritu. V odlehlém horském terénu je to příliš náročné.

Jsou tedy dvě možnosti: buď Pákistán pošle více vojáků s lepšími zbraněmi, nebo začnou spojenci útočit na druhé straně hranice sami. Amerika zvolila druhou možnost, to ale vytváří další problémy. Při bombových náletech umírají civilisté, což Pákistánci nesou velmi těžce. Podle průzkumů jsou více než čtyři pětiny Pákistánců proti americkým útokům na jejich území.

Tento názor zastává i nynější pákistánská vláda, která na rozdíl od Mušarafa závisí na hlasech voličů. Slibuje, že své území bude proti vojákům NATO chránit. Minulý týden dokonce pákistánští vojáci stříleli po amerických vrtulnících, které hraniční linii překonaly. Situace se komplikuje.

Krym bez Rusů?

Ukrajinská premiérka Julia Tymošenková se minulý čtvrtek vyslovila proti prodloužení smlouvy, díky které mohou až do roku 2017 ruští vojenští námořníci kotvit na březích ukrajinského poloostrova Krym. Podpořila tak stanovisko svého rivala, prezidenta Viktora Juščenka. Krym se tak po Jižní Osetii hrozí stát další rozbuškou v postsovětském prostoru.

Základna ruské černomořské flotily v krymském Sevastopolu je největší ruskou základnou u Černého moře. Prozápadní ukrajinští politici již dlouho kritizují prý nevýhodnou smlouvu, která Kyjevu za přítomnost 50 ruských bojových lodí a 80 letadel v jejich zemi přináší necelých sto milionů dolarů ročně. V minulých týdnech kritizovali účast flotily na bojových operacích u gruzínských břehů, která teoreticky mohla ukrajinské území také zatáhnout do bojů.

Brusel chce levnější SMS

Evropská komise chce mobilní operátory dotlačit ke zlevnění textových zpráv. Podle eurokomisařky pro informační společnost Viviane Redingové by SMS neměla stát více než v přepočtu 2,70 Kč.

Jedná se o další krok ve snaze Unie snížit roamingové poplatky, které prodražují komunikaci mezi jednotlivými členskými státy EU. Už dříve se jí „zákonem o roamingu“ podařilo výrazně zlevnit ceny hovorů. Pokud návrh schválí celá komise a později i všechny členské státy a Evropský parlament, tak by nové ceny mohly začít platit od příštího roku.

Každý rok se přes hranice členských států unie odešle kolem

2,5 miliardy SMS. Podle Redingové mají operátoři z příjmu za tyto roamingové SMS zprávy čistý zisk 97 procent.

Rok poté v Barmě

Přesně rok po krvavém potlačení protestů vedených buddhistickými mnichy proti autoritativnímu režimu v Barmě na sebe tamní vojenská junta opět přitáhla pozornost. Tentokrát snahou vyhnout se mezinárodní kritice výročí masakru zdáním své dobré vůle. V úterý 23. září tak v rámci velké vlny propouštění (9002 osob) osvobodila i sedm lidí žalářovaných kvůli politickým názorům. Mezi nimi i nejdéle zadržovaného politického vězně Barmy, devětasedmdesátiletého Win Tina, který byl za mřížemi od roku 1988. Osvobozený Win Tin prohlásil, že se politické aktivity nevzdává a juntu vyzval i k propuštění nositelky Nobelovy ceny za mír a nejznámější barmské vězeňkyně svědomí, Aun Schan Su Ťij. Podle Amnesty International v Barmě nadále zůstává na 2000 politických vězňů.

Nevyzpytatelná Severní Korea

Severokorejští vůdci minulou středu oznámili, že chtějí v tomto týdnu opět navážet jaderný materiál do svého klíčového reaktoru v Jongbjonu a vyhostili odtamtud mezinárodní pozorovatele. Zastavení provozu reaktoru a jeho postupná demontáž byly zásadní součástí ústupků, za něž měla Severní Korea získat humanitární pomoc a vyškrtnutí z amerického seznamu zemí podporujících terorismus.

Dění minulého týdne definitivně ruší dosavadní úspěchy jednání. Pozorovatelé se nyní mohou jen dohadovat, zda jde o manévr zastírající zdravotní problémy diktátora Kim Čong-ila, nebo o vyjednávací taktiku Severokorejců, či o vážně míněný krok směrem k další konfrontaci na Korejském poloostrově.

Jedovaté mléko pod pokličkou

Žádné další špatné zprávy už nepřijdou, tvrdí čínské úřady v situaci, kdy v zemi kvůli jedovatému mléku onemocnělo více než 50 tisíc dětí, 13 tisíc muselo být hospitalizováno a čtyři zemřely. Ani rozsáhlé inspekce farmářů a mlékáren, ani zatčení několika desítek osob však nezmění nic na tom, že pověst Číny coby vývozce utrpěla v celém světě další ránu. Čínské mléčné výrobky se testují a případně stahují z prodeje v zemích od Japonska přes Bangladéš až po Spojené státy. Malajsie a Tchaj-wan je rovnou zakázaly. Americká firma Starbucks nedovoluje mnoha čínským provozovnám, aby do její kávy přidávaly mléko. Také Evropská unie na základě těchto zpráv prozatím dovoz dětské stravy z Číny pozastavila.

Čínští producenti přidávali do mléka melanin, chemikálii, která slouží k výrobě umělých hmot a lidem může způsobit selhání ledvin. Chtěli tak zamaskovat, že mléko ředí vodou. Mlékárenská firma Sanlu zřejmě ví o problému již od prosince, nenahlásila jej ale úřadům. K těm se však informace nejspíš už dříve dostaly také, kvůli olympiádě je ovšem odpovědná místa držela pod pokličkou.

Potupný odchod Thaba Mbekiho

Thabo Mbeki minulý týden potupně oznámil svou rezignaci na post jihoafrického prezidenta. Stalo se tak na žádost vedení jeho vlastní strany, Afrického národního kongresu (ANC), v jehož službách se Mbeki po desítky let v exilu snažil svrhnout režim apartheidu. V prezidentském úřadu sice nástupce Nelsona Mandely zemi vedl ke skvělým hospodářským výsledkům, stále více Jihoafričanů v něm však začalo vidět od života odtrženého elitáře a autoritáře.

Vaz mu nakonec zlomil soudní rozsudek, který zastavil trestní stíhání jeho velkého rivala, populistického předsedy ANC Jacoba Zumy, obviňovaného z korupce. Podle rozhodnutí soudu bylo stíhání Zumy vedené na politickou objednávku Mbekiho spojenců. Zuma má teď otevřenou cestu k prezidentskému úřadu, Mbeki odešel tak potupně, že si teď na jeho někdejší idealistický koncept „africké renesance“ už nikdo nevzpomene.

Americké volby na Wall Street

Finanční krize se už stala také ústředním motivem amerických voleb. Baracka Obamu voliči považují za kompetentnějšího v ekonomických otázkách, a proto se zřejmě v posledních průzkumech veřejného mínění vrátil do těsného vedení před Johna McCaina. Republikánský senátor minulou středu učinil dosud nevídaný návrh – ohlásil, že pozastavuje svou volební kampaň, aby se mohl naplno věnovat vyřešení krize. Jeho zastánci to považují za projev státnické zodpovědnosti, jeho demokratičtí kritici za laciný předvolební trik, který má odlákat pozornost od údajné McCainovy ekonomické neznalosti.

Obama i McCain ve čtvrtek přijali pozvání George Bushe na krizové jednání do Bílého domu. Společně s Bushovou administrativou a vedením Kongresu prezidentští kandidáti debatovali o plánu na vyvedení dalších špatných dluhů z amerických bank a pojišťoven. Bushova vláda představila plán, jenž bude stát 700 miliard dolarů, na kterém se předběžně dohodli zástupci obou stran v Kongresu. Jeho základním bodem bylo vykoupení špatných dluhů z peněz daňových poplatníků. Jenže nakonec se setkání v Bílém domě nestalo projevem nadstranické zodpovědnosti v časech krize, jak si to hostitel představoval. Na jednání totiž Bushův plán prozatím ztroskotal.

Co se za zavřenými dveřmi dělo, zatím není jasné, během pátku ale prosakovaly zprávy, že především tábor Johna McCaina s navrhovaným „protitržním“ řešením nesouhlasí. Po krachu jednání v pátek následoval krach další finanční instituce – největší americké spořitelny Washington Mutual.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].