2008-212-mobr-66AR042008rozhovornahled.jpg
2008–212-mobr-66AR042008rozhovornahled.jpg • Autor: Respekt

2008-212-vobr-66AR042008rozhovor.jpg
Fotografie: Philip Coÿle: S Íránem je třeba jednat. – Autor: Matěj Stránský • Autor: Respekt

Co byste jako expert na protiraketovou obranu poradil českým politikům?

Aby shromáždili všechna fakta. Jsem tu proto, abych jim v tom pomohl. Rozhodnutí je na nich. Ale měli by si uvědomit, že radar dělá z České republiky prvořadý cíl. Protiraketová obrana přitom neprokázala, že za skutečných bojových podmínek může Evropu ochránit. Natožpak Spojené státy.

Kongres ovládaný demokraty schválil protiraketové obraně většinu požadovaných peněz. Proč by demokraté podporovali neúčinný systém?

Oni neschválili prostředky pro základny ve střední Evropě. Zastavili všechny peníze pro přípravu lokalit a stavební práce v Polsku i v České republice. Protiraketová obrana jako taková peníze dostala, výzkum a vývoj také, ale základny nikoliv. Hodně členů Kongresu je totiž skeptických v otázce funkčnosti systému, dvojstupňové rakety, které mají být v Polsku umístěny, ještě nebyly vyvinuty. Zákonodárci se také obávají zhoršení vztahů s Ruskem a bojí se, že systém rozdělí NATO. Když si uvědomíte, že Polsko i Česká republika mají mít zvláštní úmluvy s USA kvůli ochraně polské základny a radaru, začnete se ptát: a co bude dělat NATO?

Co se stane, když zvítězí demokraté i v prezidentských volbách?

Pokud vím, nikdo z demokratických kandidátů zatím svůj názor nevyjádřil. Ale ať zvítězí kterýkoliv z nich, dojde k novému vyhodnocení, po kterém může vše pokračovat v podstatě ve starých kolejích, nebo se kurz výrazně změní. Demokraty ovládaný Kongres financování základen neschválil, a nemělo by vás tedy překvapit, kdyby demokratický prezident udělal totéž.

Hovoří se o tom, že radar v Česku bude, základna v Polsku ale nikoliv. Umíte si to představit?

Ano. Generála Oberinga se během slyšení v Senátu loni na jaře ptali: co když nepovolíme umístění deseti raket v Polsku? Odpověděl, že v takovém případě je chce umístit na Aljašce.

Ty rakety mají mimo jiné bránit střední Evropu. Když skončí na Aljašce, kdo bude chránit radar v České republice?

Přesně tak. Aljaška je daleko, obranné rakety, interceptory, to odtamtud nestihnou.

Proč chce polský premiér kromě interceptorů ještě systémy Patriot a THAAD, tedy další obranné rakety?

Případný útočník by chtěl nejprve zničit radar v České republice, protože to jsou oči obranného systému. Pak by zaútočil na základnu v Polsku. Proto Poláci žádají další bezpečnostní záruky.

Americká Agentura pro protiraketovou obranu chce vybudovat vícevrstevný systém. Chtějí mít interceptory na pevnině, na moři, nesené letadly a v kosmu – byly by to družice schopné sestoupit dolů a fungovat jako protirakety. Poláci uvažují takto: pokud ve vícevrstevném systému jedna obranná vrstva mine cíl, může nastoupit další.

Řekl jste, že zkoušky systému by při současném tempu trvaly ještě desítky let. Není lepší mít k dispozici nevyzkoušený systém než žádný?

Je to známý argumet – lepší něco než nic. Ale může to být ve skutečnosti jinak – horší něco než nic. Írán sleduje vývoj systému a říká si – dobrá, měli bychom útočných raket vyrobit víc. Rusko sleduje vývoj a odstupuje z různých mezinárodních dohod nebo tím hrozí, vyhrožuje také, že zamíří rakety na cíle v Evropě. „Něco“ může být horší než nic kvůli způsobu, jak na to „něco“ státy reagují.

Jak se vyrovnat s íránskou hrozbou bez protiraketové obrany?

Musíme začít s Íránem jednat, podobně jako jsme nakonec začali jednat se Severní Koreou. V roce 1999 jsme měli se Severní Koreou dohodu, že nevyvine raketu dlouhého doletu, která by mohla ohrozit USA. Ale část té dohody spočívala v tom, že nebudeme Severokorejcům hrozit, což Bushova administrativa nedodržela. Severní Korea pak začala stavět rakety dlouhého doletu a rozvíjela program jaderných zbraní. Nakonec si s nimi velvyslanec Hill sedl k jednání a dosáhl nové dohody, která by je měla zastavit. Mezitím jsme ale ztratili šest let, během nichž se Severní Korea naučila stavět větší rakety a vyrábět více jaderných zbraní.

Severní Korea je vysoce organizovaná totalitní země. Co když se ale budoucích íránských raket zmocní teroristé, nějaká sebevražedná skupina?

Možné to je, ale myslím, že si íránská armáda zatím své zbraně velmi pečlivě hlídá.


PHILIP COYLE

V éře prezidenta Clintona byl náměstkem ministra obrany USA a ředitelem oddělení, které mělo na starosti testování nových zbraňových systémů. Předtím působil ve vedení prestižní Lawrence Livermore National Laboratory, vyvíjející mimo jiné jaderné zbraně. V roce 2005 jej prezident Bush jmenoval do komise pro optimalizaci vojenských základen, působí také v nevládním Centru pro obranné informace. Minulý týden navštívil Česko.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Martin Uhlíř

redaktor

uhlir
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 849

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte