2008-2099-mobr-hnikovanahled.jpg
2008–2099-mobr-hnikovanahled.jpg • Autor: Respekt

2008-2099-vobr-hnikova.jpg
Autor fotografie: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt

Před několika lety vznikl celovečerní dokumentární film Přes hranice, který byl složen z pěti krátkých dokumentů odehrávajících se na středoevropských hranicích. Nejvíce mě zaujal „kraťas“ Petera Kerekeše o Slovácích žijících v blízkosti rakouské hranice, kteří za komunistů udávali své spoluobčany. Nezapomenutelná je scéna, která rekonstruuje, jak to tenkrát bylo. Podsaditá postarší paní cupitá sněhem ke speciálnímu telefonu umístěnému na ulici, kterým se udávalo, zapáleně telefonuje kamsi na ústředí a hlásí výskyt nebezpečných živlů v blízkosti hranice. Oči jí jiskří a říká režisérovi, že ji mrzí, že už teď nemá koho udávat. Byl to tenkrát prý adrenalin, jaký od té doby nezažila!

Kdyby žila v současnosti v Praze, byla by opět šťastná. Magistrát totiž před nedávnem zveřejnil svůj Akční plán řešení problematiky bezdomovectví a slíbil v něm zřídit horkou linku, na níž budou moci Pražané udávat své spoluobčany – bezdomovce. Práskajícím občanům bude navíc pomáhat speciální tým městské policie a „úklidový“ tým, který bude mít za úkol likvidovat bezdomovecké přístřešky a doupata. Chycenému bezdomovci, který bude spolupracovat (nahlásí osobní údaje), bude nabídnut individuální plán resocializace (nabídka pracovních příležitostí, pomoc při vyřizování osobních údajů, ubytování atd.). Ty ostatní odveze speciální tým na záchytnou stanici, do zdravotnického zařízení nebo je odevzdá policii. Shromažďování osobních údajů slouží k vytvoření databáze „bezdomáčů“, abychom je měli všechny pěkně pod kontrolou. Je příznačné, že zatímco represe je v písemném dokumentu důkladně rozpracována, prevence bezdomovectví je nastíněna jen velmi mlhavě.

Praha se tak má stát krásným městem bez špinavých a páchnoucích lidí na ulicích. Ale na rozdíl od ostatních západních měst, která řeší problém bezdomovectví již v zárodku a snaží se jim skutečně pomoci, praktiky nového akčního plánu tuto sociálně slabou skupinu obyvatel represivními prostředky tlačí ještě hlouběji.

Nepochybuji o tom, že i v českém národě se najdou lidé, jimž práskačství bude zvedat adrenalin. Po Bémově trapném výstupu kolem Kaplického „chobotnice“ a Richterových kulturních praktikách se političtí mistři z pražského magistrátu tedy opět předvedli. Brát si na pomoc jednu z nejnižších lidských vlastností a bojovat pomoci ní proti sociálně slabé skupině obyvatel namísto toho, abychom své slabé spoluobčany chránili, považuji za srabáctví.

Příští týden píše Miloslav Petrusek

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte