2008-1822-mobr-06kratce01studenkaR3420n.jpg
2008–1822-mobr-06kratce01studenkaR3420n.jpg • Autor: Respekt

2008-1822-vobr-06kratce01studenkaR3420.jpg
Fotografie: Studénka – dva podezřelí – Autor: ČTK, www.ctk.cz • Autor: ČTK

Studénka – dva podezřelí

Minulý týden měla dozvuky železniční tragédie ze Studénky. Nejvýznamnějším z nich bylo ve středu večer zadržení dvou mužů, které policie podezřívá, že nesou za neštěstí, při němž zemřelo sedm lidí a dalších sedm desítek bylo zraněno, odpovědnost. Jde o vedoucího projektu a přípraváře zakázky firmy, která se podílela na opravě mostu. Právě zřícení konstrukce, do níž pak narazil v devadesátikilometrové rychlosti rychlík jedoucí z Krakova do Prahy, neštěstí způsobilo.

Policie zatím nezveřejnila podrobnosti, víme nicméně, že podle hlavní vyšetřovací verze se most zřítil kvůli špatné statice nosné konstrukce. Z kolejí je už most odklizen, úsekem vlaky projíždějí omezenou rychlostí po dvou kolejích, pendolina zatím na trať nemohou.

Nový zákoník práce

Jednodušší propouštění z práce, odstupné podle odpracovaných let a menší moc odborů – tak si představuje novelu zákoníku práce ministr Petr Nečas. Zaměstnavatelé tleskají, odbory jsou proti.

Výpovědní lhůta zaměstnanců se má podle návrhu zkrátit ze dvou na jeden měsíc. Odstupné se bude odvíjet podle toho, kolik let zaměstnanec ve firmě odpracoval. Odbory zase ztratí současné právo zastavit výrobu, která podle jejich názoru ohrožuje pracovníky. A v případě, že se odboráři z různých svazů v jedné firmě nedohodnou, nemusí už firma uzavírat kolektivní smlouvu s nejsilnějším svazem. O změnách teď jedná komise odborníků. Novela zákoníku práce má být hotova v říjnu, poté ji Nečas předloží vládě.

Mrakodrapy na Pankráci

O desítky metrů nižší by chtěl vidět Výbor světového dědictví UNESCO plánované mrakodrapy na pražské Pankráci. Společnost ECM, která projekt připravuje, ale dál počítá s tím, že jedna z budov bude mít přes sto metrů. UNESCO doporučuje maximální výšku sedmdesát metrů, aby mrakodrapy neměly „vizuální dopad na městskou krajinu v Praze“. Jinak městu hrozí vyškrtnutí ze seznamu světových památek.

Firma ECM ale změny odmítá. Podle její mluvčí Zuzany Doležalové už mají dvě třetiny plánovaných bytů svého kupce. Stavby mají navíc už přes rok od radnice Prahy 4 i ministerstva kultury potřebná územní rozhodnutí. Občanská sdružení, která proti stavbám protestují, se už ale kvůli tomu obrátila na soud. Pokud se podle nich Praha rozhodnutím UNESCO nebude řídit, může ji výbor organizace na příštím zasedání zařadit na seznam památek v ohrožení. Pro deník MF Dnes to uvedl Martin Skalský ze sdružení Arnika. Šéf pražských památkářů Jan Kněžínek kontruje, že zpráva UNESCO je jen pracovní materiál, který je navíc myšlen pouze jako doporučení.

Ministerstvo kultury zatím nechtělo zprávu komentovat, dokud nedostane její oficiální verzi, a jeho zástupci naznačili, že o pankráckých mrakodrapech chtějí jednat s pražským magistrátem. Problém je v tom, že Praha nemá vypracovaný plán výškové zástavby a o zamýšlených stavbách mrakodrapů UNESCO neinformuje. Jasno v tom, kdy a jak vysoké budovy se budou v Praze stavět, bude mít magistrát podle radního Martina Langmajera nejdřív za rok.

Policie odložila případ Grossových akcií

Policie odložila minulý týden vyšetřování možné korupce bývalého premiéra Stanislava Grosse (ČSSD). Verdikt: nenašla v Grossových loňských zázračných obchodech s akciemi firmy Moravia Energy žádné porušení zákona.

Tentokrát každopádně lze jen stěží kriminalistům vytýkat neúspěch. Nikdo soudný totiž nemohl čekat, že policie dokáže v téhle věci něco vypátrat.

Gross – s geniálním rádcem za zády – provedl všechny transakce prakticky v přímém přenosu a jediné, co mohla policie objevit, byl fakt, že všichni, kteří s „Grossovými“ akciemi obchodovali, jsou podnikatelští břídilové.

A to včetně dravého slovenského miliardáře Pavola Krúpy, který Grossovi za akcie zaplatil minimálně šestkrát více (a to osmdesát milionů korun), než byla suma, kterou na akcie vynaložil pár měsíců předtím – z podezřele vypůjčených peněz – někdejší šéf kabinetu Gross.

Klaus proti kontrole chemikálií

Prezident Václav Klaus vetoval novelu směrnice Evropské unie zvanou REACH, která nařizuje firmám povinnou registraci a mechanismy kontroly asi třiceti tisíc používaných chemických látek.

Podle Klause by bylo uplatnění zákona zbytečné a velmi drahé. V tom s ním bezpodmínečně souhlasí i zdejší chemický průmysl. Jeho zástupci vyčíslili náklady na naplnění směrnice na jedenáct miliard korun.

Prezident se ovšem postavil Evropské unii na odpor v případě směrnice, která automaticky přechází do legislativy členských států. Pokud by Česko normu nepřijalo, mohlo by podle ministerstva životního prostředí „vážným způsobem porušit povinnosti členské země Evropské unie“.

V takovém případě prý České republice hrozí i žaloba Evropské komise k Evropskému soudnímu dvoru. Ministerstvo životního prostředí proto bude poslance intenzivně přesvědčovat, aby na nejbližší řádné schůzi Klausovo veto přehlasovali.

Průlomový rozsudek: krevní zkoušku nelze odmítnout

Kličkování opilých řidičů před soudem bude opět o něco složitější. Nejvyšší správní soud (NSS) přišel nyní s klíčovým verdiktem, podle nějž je pro řidiče odběr krve po pozitivní dechové zkoušce povinný.

Trestu za řízení pod vlivem alkoholu se opilci nevyhnuli ani doposud. Silniční zákon považuje už hodnoty od 0,8 promile alkoholu v krvi za trestný čin, a hrozí za něj dokonce tříleté vězení. V případě, že řidič nadýchal policistům do „balonku“ a následně odmítl poskytnout krev, vyvázl nicméně většinou s pouhým přestupkem. Pouze krevní zkouška je totiž u soudu průkazná k odsouzení.

Když takto například policisté před dvěma lety naměřili poslanci Davidu Šeichovi (ODS) při kontrole 2,4 promile, odešel právě díky odmítnutí krevního testu s pouhou pokutou a zabaveným řidičským průkazem.

Čerstvý rozsudek vynesl Nejvyšší správní soud a původně se týkal odmítnutí krevní zkoušky s poukazem na zdravotní důvody. Ani to teď podle soudu nebude možné.

Přímá volba prezidenta připravena

Mluví se o tom sice už roky, vždy to však politici nakonec odpískali. To se ale teď možná změní, i když šance ani nyní nejsou moc velké.

Po zákoně navrhujícím přímou volbu prezidenta z pera nezávislého senátora Jana Horníka, na který horní komora parlamentu před měsícem kývla v prvním čtení, finišuje práci na ústavní novele přímé prezidentské volby i ministerstvo spravedlnosti. Informovaly o tom Hospodářské noviny.

Ve hře je několik možných řešení. Tým ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) podle dostupných informací zvažuje mimo jiné klasickou cestu, kterou se volí kupříkladu i senátoři – dvoukolovou volbu, přičemž do druhého kola postupují kandidáti s nejvyšším počtem hlasů, pokud ovšem vítěze s nadpoloviční podporou nepřineslo už kolo první. Ministerský návrh nepočítá s tím, že by se nějak měnily prezidentovy kompetence.

Poslední zprávy z Gruzie

Americký prezident Bush v pátek obvinil Rusko ze „zastrašování Gruzie“. „Jen Rusko teď může rozhodnout, jestli se vrátí mezi zodpovědné státy, anebo bude pokračovat na cestě k izolaci a konfrontaci,“ řekl Bush. Ten v Bílém domě promluvil přesně ve chvíli, kdy jeho ministryně zahraničí Condoleezza Riceová přiletěla do gruzínské metropole Tbilisi podpořit tamního prezidenta Saakašviliho.

Riceová s sebou přivezla i mírovou dohodu, kterou vypracoval francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož země právě předsedá Evropské unii. Plán předpokládá okamžité ukončení bojů, stáhnutí ruských vojáků na předválečné pozice, návrat gruzínských vojáků do kasáren, mezinárodní rozhovory o budoucím statusu Abcházie a Jižní Osetie a nerušený přístup humanitárních pracovníků. Saakašvili v pátek večer dohodu podepsal. Obvinil přitom některé evropské státy z toho, že Rusko k invazi přiměly tím, že na jaře odmítli Gruzii přizvat do NATO.

Riceová vyzvala k okamžitému stažení ruských vojáků. Ti se však tou dobou přiblížili na vzdálenost 35 kilometrů od Tbilisi. Zpravodajové BBC popisovali, jak ruští vojáci v přístavu Poti pořád potápějí gruzínské vojenské lodě.

Ruský prezident Medveděv v pátek prohlásil, že jen Rusko může v regionu garantovat mír a že nechce poškodit vztahy s jinými státy. Lidskoprávní organizace Human Rights Watch obvinila obě strany konfliktu z toho, že v bojích nebraly žádné ohledy na životy civilistů.

Evropa v recesi

Podle údajů zveřejněných ve čtvrtek ekonomika patnácti zemí eurozóny ve druhém čtvrtletí výrazně zpomalila a hrozí skluzem do recese. Země patnáctky vykázaly poprvé od zavedení společné měny záporný hospodářský růst. Problémy mají všechny velké země eurozóny, např. objem německé ekonomiky se zmenšil o 0,5 procenta a Francie s Itálií zaznamenaly pokles o 0,3 procenta. Záporný vývoj provázela také rostoucí inflace, která podle Eurostatu dosáhla v červenci rekordních čtyř procent. Zveřejněné zprávy dále oslabily euro, které již dříve začalo oslabovat vůči dolaru.

Za poklesem stojí především problémy exportérů, kteří se potýkají se silným eurem, obecně špatným hospodářským klimatem a s ním spojenou nedůvěrou zákazníků.

Šance pro Libanon

Sestavení vlády národní jednoty dalo minulé úterý Libanonu další šanci vyhnout se občanské válce. V nové vládě spolu zasednou představitelé současné prozápadní vlády i zástupci opozice vedené Íránem podporovaným Hizballáhem, kteří obsadí třetinu ministerských křesel.

Prozatím tak končí největší krize v Libanonu po skončení patnáctileté krvavé občanské války v roce 1990. Pouhý den po vyslovení důvěry vládě ale naděje na mír ohrozil atentát na autobus, při kterém zemřelo osmnáct lidí. I přesto se koncem týdne stal další průlom. Libanonský prezident Sulejman se na návštěvě Sýrie, která až do roku 2006 měla v Libanonu svou okupační armádu, se svým syrským kolegou Asadem dohodl na společných hranicích a obě země chtějí poprvé navázat běžné diplomatické styky.

Rakety do Polska

Polsko a Spojené státy podepsaly předběžnou dohodu o rozmístění deseti amerických protiraketových střel na polském území. Rakety jsou součástí amerického systému protiraketové obrany a mají fungovat v součinnosti s radarem umístěným na území České republiky. Proti oběma základnám zásadně protestuje Rusko.

K podpisu dohody došlo po ročním vyjednávání pouhý týden poté, co Rusko provedlo invazi do Gruzie, polský ministr zahraničí Radosław Sikorski však souvislost popřel. Spojené státy přistoupily na hlavní polské požadavky, především rozmístění protileteckých raket Patriot a modernizaci polské armády. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obratem zrušil plánovanou návštěvu Polska.

Konec prezidenta Mušarafa?

Klíčový spojenec Západu v boji proti terorismu pákistánský prezident Parvíz Mušaraf nejspíše odejde ze svého postu. Obě největší politické strany v zemi se dohodly, že se pokusí nejméně populárního prezidenta v dějinách země v parlamentu sesadit pomocí impeachmentu. Mušaraf, kterého ale dosud podporuje především mocná armáda šesté nejlidnatější země světa, však může parlament rozpustit.

Ve čtvrtek pak agentura Reuters citovala zdroje z pákistánské vlády, podle nichž se Mušaraf sám chystá odejít ze své funkce výměnou za beztrestnost. Mušarafův mluvčí však zprávu v pátek dementoval. Jaderné mocnosti, v jejíchž těžko dostupných horách se dosud cvičí teroristé pro boje v sousedním Afghánistánu, hrozí další destabilizace.

Lesk a bída olympiády

První olympijský týden čínským organizátorům nepřinesl jen radost z lesku vyhraných medailí. Čínská výprava se blíží svému velkému cíli – získat poprvé v historii nejvíce zlatých medailí a odsunout v hodnocení národů na druhé místo Spojené státy. Čínští olympionici se do pátečního večera radovali z 25 vítězství, Američané zvítězili „jen“ čtrnáctkrát. Zprávy z Pekingu se však neomezily jen na sportovní výkony.

Během týdne došlo k několika – i sebevražedným – útokům ujgurských separatistů, při kterých prý zahynulo dvanáct lidí. Zahraniční návštěvníci her také několikrát využili příležitosti upozornit svět na okupaci Tibetu a čínská policie proti nim vždy rychle zasáhla. Minulou středu zatkla osm aktivistů ze sdružení „Studenti za svobodný Tibet“, kteří demonstrovali poblíž olympijského Národního stadionu. Byl přitom zadržen i britský novinář z televizní stanice ITV, který protest sledoval.

Wang Wej, viceprezident pekingského pořadatelského výboru, v odpovědi na kritiku policejního zásahu řekl, že se Čína i přes podobné incidenty díky olympiádě více otevřela světu a posunula kupředu. Poukázal například na existenci tří parků, kde jsou během her povoleny demonstrace. Ohraničené zóny na protesty však zatím zůstávají prázdné, v parku nazvaném „Svět“ během celého týdne podle BBC neproběhlo jediné shromáždění.

Zpravodajové BBC navíc zjistili, že někteří žadatelé o povolení k demonstraci nakonec skončili v policejních celách. „Ohlašování demonstrací zde neslouží tomu, aby lidé získali větší svobodu vyjádřit svůj názor, ale tomu, aby je policie mohla snáz utlačovat,“ řekla Sophia Richardsonová z nevládní organizace Human Rights Watch. Ohlašovatelé protestů musí předem úřadům nahlásit i znění sloganů, které chtějí v parcích použít.

Policie zatkla například Čang Wej, která chtěla upozornit na své nucené vystěhování z domu zbořeného během předolympijského stavebního boomu. Podle jejího syna třikrát neúspěšně žádala o povolení demonstrovat v jednom z parků, až nakonec minulý týden zmizela a rodina o ní dosud nemá žádné zprávy. Brzy po podání žádosti o povolení demonstrace byl v pondělí podle Human Rights Watch zatčen i Ťi S’-cun, který se chtěl zasazovat větší účast obyčejných lidí v politice.

„Bylo to v národním zájmu, který stojí na prvním místě,“ tak komentovali pořadatelé odhalení, že dívenka v červených šatech při zahajovacím ceremoniálu ve skutečnosti nezpívala. Hlas patřil jiné, méně „vizuálně dokonalé“ holčičce. Zpráva ze všech zpravodajských webů rychle zmizela.


RESPEKT

Státní zástupce stíhá podle Rádia Česko příslušníka civilní rozvědky Petra Bakeše. Podezřívá ho z toho, že si objednal vynesení videozáznamu schůzky lobbisty Miroslava Šloufa s hradním kancléřem Jiřím Weiglem v hotelu Savoy. Justice si zaslouží pochvalu, že aféru, která v lednu zasáhla do bojů o prezidentské křeslo, nesmetla pod koberec.

DESPEKT

Prezident Václav Klaus se po týdnu mlčení, ve kterém evidentně čekal, jak zareaguje na válku v Gruzii tuzemské veřejné mínění, konečně vyjádřil. Jeho slova o tom, že za konflikt mohou obě strany, jsou v závažném rozporu nejen s politikou české vlády, ale i Severoatlantické aliance. Jeho reakce na gruzínskou válku je navíc nedůstojná a vůči Rusku zbabělá.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte