2008-130-mobr-fabricenahled.jpg
2008–130-mobr-fabricenahled.jpg • Autor: Respekt

2008-130-vobr-fabrice.jpg
Fotografie: Fabrice Martin Plichta – Autor: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt

Poslední Vánoce byly na pohádky štědré a tentokrát nejenom v televizi. Nález novorozence v jedné pražské popelnici bezdomovcem přivítala veškerá média. Osud malého Vendelína Čtvrtka a jeho zachránce Miroslava Szamszelyho byl rozpitváván. Nelenili ani politici a spěchali se ve společnosti „hrdiny“ ukázat. Rovněž se předháněli v projevech chvály a uznání, aniž by je napadlo, zda dotyčný o něco podobného stojí.

Pohádka se však rychle proměnila v tragédii. S velkou pompou ubytovaný Szamszely druhý den vyskočil z okna ubytovny a musel být převezen do psychiatrické léčebny. Bylo to nutné? Vedle své novinářské práce se osobně podílím na humanitárních aktivitách ve prospěch lidí ve svízelné situaci. Díky této zkušenosti vím, že psychologie takových jedinců je velmi složitá a přístup k nim vyžaduje co největší zdrženlivost, jakož i pokoru a respekt.

Právě proto mě šokoval postoj pražského radního Jiřího Janečka, v jehož kompetenci jsou sociální záležitosti. Poté co z Miroslava Szamszelyho udělal „hrdinu“, bez jakéhokoliv citu či reflexe tři dny nato jmenovaného společensky degradoval na úroveň opilce. Na otázku, zda město Praha zaplatí poplatky spojené s lékařskou péčí o Szamszelyho, Jiří Janeček pacientovi vzkázal: „Má-li na krabicové víno nebo cigarety, určitě najde peníze i na hospitalizaci.“

Přesně podle zásady cukru a biče pak další den prohlásil, že je stále ochoten zachránci dítěte pomoci: „Pokud po léčbě v Bohnicích bude chtít pokračovat v návratu do normálního života, jsem připraven svou nabídku dodržet a poskytnout mu ubytování i práci.“ Současně ambiciózní radní oznámil vytvoření speciální jednotky městské policie, která by měla vyčistit centrum Prahy od bezdomovců. Jestliže tito odmítnou práci, budou odvezeni mimo hlavní město, ti původem pražští pak skončí v útulku na předměstí.

Takové řešení je nejenom předem odsouzeno k neúspěchu, neboť represe nikdy nic nevyřešila, ale připomíná praktiky režimů jako nacismus či komunismus. Bohužel tento návrh také ukazuje, jak je v české politice rozšířená koncepce Jiřího Čunka pro řešení problémů „obtížných“ minorit. A nejde jen o politiky. Podle výzkumu sdružení Člověk v tísni, prováděného u mladých lidí, nenávist vůči Romům a bezdomovcům je značná a živená vlivem novin i rodičů.

Jestliže si politici neuvědomí svoji zodpovědnost vůči všem spoluobčanům i sociální soudržnosti, říkám si, zda nenastanou těžké časy pro toho, kdo není velký pohledný modrooký blonďatý Čech, nejlépe pracovitý a úspěšný.

Autor je dopisovatelem francouzského deníku Le Monde.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte