Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Krátce

Krátce

Vladislav Husák – předposlední policejní prezident – dostal od Národního bezpečnostního úřadu prověrku na „přísně tajné“.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
Fotografie: Prověrka pro Husáka - Autor: ČTK, www.ctk.cz • Autor: ČTK
Fotografie: Prověrka pro Husáka - Autor: ČTK, www.ctk.cz • Autor: ČTK

Prověrka pro Husáka

Vladislav Husák – předposlední policejní prezident – dostal od Národního bezpečnostního úřadu prověrku na „přísně tajné“. Má nyní volný přístup k těm nejzásadnějším informacím. Jsou tu ale dva problémy. Husák si musel o prověrku požádat už před třemi lety, když nastoupil do nejvyšší policejní funkce. Dva roky v této funkci řídil policii bez prověření na nejpřísnější stupeň. Post policejního prezidenta musel opustit kvůli faktu, že vynášel utajené informace, přesně řečeno, upozornil zločince, že je jeho podřízení začali vyšetřovat. „BIS nám dodala informace, na jejichž základě jsme museli prověření udělit,“ komentuje rozhodnutí svého úřadu jeho šéf Dušan Navrátil.

Roman a jeho plat

Proč zrovna on, hloubali možná minulý týden mnozí z našinců nad zprávou, která tak trochu bere dech. Šéf firmy ČEZ Martin Roman si za čtyři roky práce vydělal nějakých sedm set milionů korun a stává se nekorunovaným králem českých zaměstnanců. Na okraj debaty o tom, zda je takový plat u polostátní firmy vzhledem k platovým poměrům Česka vůbec morální, je nutné vědět, že pan Roman je v tom tentokrát nevinně. Prostě měl štěstí a vydělal na bonusu plynoucím z mnohonásobného růstu akcií, spojeného s mimořádně příznivou (pro ČEZ) situací na trhu s elektřinou. Takže nikoliv pan Roman a jeho plat, ale poměry v české energetice jsou problémem. Neexistuje konkurence a ČEZ těží z vysokých cen elektřiny v Německu. V 90. letech privatizovaný, plné konkurenci vystavený ČEZ by se takovému růstu akcií netěšil a také Martin Roman by musel jednu nulu ze svého platu ubrat.

Koalice chce zavést školné, které nebude školné

I přes záplavu zpráv o zdražování vyrukoval premiér Mirek Topolánek s návrhem, který má ve svém důsledku sáhnout některým lidem do peněženek. Premiér chce, aby bylo na veřejných vysokých školách zavedeno školné. „A to ještě za této vlády,“ tvrdí Topolánek. Koaliční partneři nejsou proti. Vedení lidovců s návrhem souhlasí a ani zeleným, kteří výslovně prohlásili, že školné odmítají, premiérův návrh nevadí. Topolánek totiž uvažuje o takzvaném odloženém školném, které zpětně platí absolventi vysoké školy jen poté, co dosáhnou určité výše příjmů. „Vlastně to není školné,“ říká bývalá ministryně školství Dana Kuchtová. „Je to solidární opatření, kdy bohatí pomáhají spolufinancovat vzdělávání.“ Zatím ale není jasné, jak bude školné vysoké, jaké se z něj budou platit úroky ani při jaké výšce příjmů se začne splácet. Předpokládá se, že právě o tom se strany koalice budou přít. Už zazněl návrh, aby bývalí studenti platili školné hned poté, co dosáhnou na jedenapůlnásobek průměrného platu. To ale třeba Kuchtová odmítá.

Česko je přitom zemí, kde se vysokoškolské vzdělání i ve srovnání s okolním vyspělým světem opravdu vyplatí. Plat člověka s diplomem přesahuje příjmy středoškoláka o 82 procent. Lépe už jsou na tom jen v Maďarsku, kde rozdíl činí 117 procent.

Jednoznačně proti zavádění školného jsou sociální demokraté. Předseda strany Jiří Paroubek by školné podpořil až za „osm či deset let“. Stínový ministr školství Jiří Havel ho považuje za zbytečné.

Zaručená hra na olympiádu

Všichni ministři ODS a jeden z KDU-ČSL poskytli svými hlasy právní záruky kandidatuře Prahy na pořádání olympijských her v roce 2016. Vládní záruka, která neobsahuje žádné finanční garance, umožňuje Praze usilovat o status jednoho z oficiálních kandidátů. Mezinárodní olympijský výbor jejich seznam zveřejní letos v červnu.

Status kandidátského města znamená zahájení přípravné fáze, do které musí Praha vložit podle odhadů firmy PricewaterCoopers zhruba půl miliardy korun bez ohledu na to, zda nakonec uspěje. Peníze budou využity na propagaci a dokumentační přípravu akce.

Předseda vlády Topolánek si podle HN stěžoval, že ho o výhodnosti her zatím nikdo nepřesvědčil. V rozhovorech s Respektem letos na podzim i samotní pořadatelé připouštěli, že úspěch kandidatury pro rok 2016 je velmi nepravděpodobný.

Návštěva Donalda Tuska v ČR

Minulý týden přijel do Prahy polský premiér Donald Tusk. Pokoušel se společně s Mirkem Topolánkem sladit postup při jednáních s Američany, která Polsko i Česko povedou ve Washingtonu o budoucím umístění součástí systému americké protiraketové obrany. Současná polská vláda se snaží být při jednání opatrnější, na rozdíl od Jaroslawa Kaczyńského, který jednoznačně podporoval stavbu základny a nekladl americké straně žádné podmínky. Tusk naopak tvrdí, že Polsko se kvůli základně dostane do nepříjemného konfliktu s Ruskem, žádá tedy bezpečnější protiraketový systém Patriot.

Zánik sociálního omylu

Minulé úterý odpověděl francouzský prezident Nicolas Sarkozy na dotaz novináře, zda rokem 2008 zanikne pětatřicetihodinový pracovní týden, slovy: „Jsem přesvědčen, že ano.“ O pár hodin později se k hlavě státu verbálně připojil i premiér François Fillon:„Zavedení pětatřicetihodinového pracovního týdne byl jeden z nejvážnějších ekonomických a sociálních omylů posledních dvaceti pěti let.“ Předseda vlády poté naznačil, že vznikne návrh zákona, v němž by 35 hodin mělo být stanoveno za minimum, a ne maximum týdenní práce. Nejde přitom o nějakou nečekanou novinku. Na podobný krok Sarkozy Francouze připravoval ještě jako prezidentský kandidát dnes už slavným volebním sloganem: Více pracovat, více vydělávat.

Bojkot Zlatých glóbů

Americké herecké odbory solidárně podpořily scenáristy v jejich stávce za větší podíl na ziscích z internetové distribuce a minulé pondělí oznámily bojkot slavnostního večera, na němž se tradičně vyhlašují Zlaté glóby.

Asi jako zrušení velké svatby pár dnů před obřadem, tak by se dala někomu, kdo se nevyzná ve filmové branži, popsat situace. Pořadatelská Asociace zahraničních hollywoodských novinářů opulentní ceremoniál raději odpískala. Místo toho se diváci v neděli v noci dočkali hodinové tiskové konference doplněné dvouhodinovým předtočeným materiálem složeným z rozhovorů s nominovanými.

Na zrušení show, která mívá jen v USA sledovanost kolem 20 milionů diváků, přitom tratí všichni. Televize NBC přišla řádově o 10–15 milionů dolarů z reklamy, hollywoodská studia zase o možnost účinně propagovat své filmy. Zlaté glóby jsou považovány za důležitý lakmusový papírek před ještě sledovanějšími Oscary. Nezdá se přitom, že by zástupci scenáristů a producentů byli dohodě blíže než před deseti týdny, kdy stávka začala.

A tak se začínají klubat na světlo krizové scénáře pro vyhlašování nejslavnějších světových filmových cen, které se koná na konci února. S nejoriginálnějším nápadem přišel zatím britský deník Guardian – večerem by mohly provázet loutky herců, které si zahrály v satirické komedii tvůrců South Parku Treye Parkera a Matta Stonea Team America. Animátoři totiž nejsou členy stávkující scenáristické asociace WGA.

Šikovná Hillary

Senátorka Hillary Clintonová změnila po prohře v prvním kole amerických primárek ve státě Iowa taktiku a navzdory průzkumům, předpovědím médií i pesimismu uvnitř vlastního týmu porazila ve druhém kole o tři procenta svého největšího protivníka Baracka Obamu. Clintonová dosáhla překvapivého zvratu díky zdařilé mobilizaci voliček a obyvatel nad 60 let.

V táboře republikánů naopak proběhlo vše podle předpokladů a vítězství v New Hampshiru si odnesl senátor John McCain. Letošní nominační proces nemá po prvních dvou kolech jasného favorita ani v jedné z politických stran. Dramatický souboj bude pokračovat v následujících dnech primárkami v Michiganu, Nevadě a Jižní Karolíně a vyvrcholí zřejmě až 5. února, kdy se klání koná ve více než dvaceti státech zároveň.

Respekt

Marek Semerád, starosta Cerhenic, vyzval své krajany k tomu, aby přestali o sobě a o svých dějinách mluvit ve stokrát přežvýkaných stereotypech. Poté, co premiér Mirek Topolánek v tisku charakterizoval Čechy jako národ zbabělců, kteří se „podělají, když k něčemu dojde“, Semerád poukázal na ty, kteří v odbojích riskovali život. Není Čech jako Čech!

Despekt

Šest poslanců za ODS podepsalo spolu s pravicovými extremisty výzvu D.O.S.T., která varuje před antidiskriminační agendou šířící se z EU. Odmítají „demontáž rodiny založené na manželském svazku muže a ženy“ a považují ideologii „bezpohlavní společnosti“ za nežádoucí. Signatářka Eva Dundáčková z ODS prý proto pro „registrované partnerství nehlasovala“.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 3/2008 pod titulkem Krátce