ŘEŽ, A NEMĚŘ VÍCE

RESPEKT 28/08

Měření radary

Marek Švehla v komentáři tvrdí, že političtí zastánci kontrol a radarů na silnicích argumentují jen chabě. Jako by tím v očích voličů mohli pouze ztratit, a ne získat.

Čeští řidiči se přitom neocitají jen v roli agresorů, ale také poškozených. Loňská statistika ministerstva dopravy uvádí, že 91 procent obyvatel ČR je pro postihy za agresivní jízdu, 79 procent souhlasí s důsledným vymáháním pravidel a 81 procent je pro vysoké pokuty. Z měřených dopravních výkonů v českých městech navíc vyplývá, že více lidí na cestě do práce využívá MHD a chodí pěšky, než jezdí autem. Proč tedy většina mlčí?

Auta předjíždějící nedovolenou rychlostí řidiče i pěší rozčilují, vzhledem k množství pirátů (překračování povolené rychlosti je s 46 procenty nejčastějším bodovaným přestupkem, 41 % procent tvoří body udělené v obcích, mimo ně zbývajících 5%) však jako by rezignovali.

Emoce se probouzejí pouze tehdy, dojde-li k tragédii. Od ledna do května 2008 byla v ČR nepřiměřená rychlost příčinou 47 % všech havárií s následkem smrti; celkem šlo o 148 obětí. Je třeba jasně říci, že radary mohou takovým úmrtím zabránit. Například v pražské ulici Bělohorská, kde již zemřelo mnoho chodců, překračovalo při umístění radaru v listopadu 2006 povolenou rychlost 61 % řidičů. Dnes je to desetkrát méně.

Pokud obecní policisté měřit přestanou, bude trvat nějakou dobu, než je státní nahradí. A mezitím bude zase (stejně jako dříve na Bělohorské) manželku a manžela jdoucí z procházky, matku a dítě na cestě ke hřišti, dvě kamarádky pospíchající na tramvaj, kamaráda a kamarádku loučící se po koncertě rozdělovat půlkrok a rychle jedoucí řidič.

Magdaléna Kýnová-Učíková,

o. s. Oživení a Pražské matky

ODPOVĚDNOST PONESEME AŽ DO KONCE

RESPEKT 27/08

Silná Evropa

Nejsem sám, kdo si myslí, že přijetí Lisabonské smlouvy – a o to skutečně velmi stojím – je cestou k urychlení přechodu EU z dnešní formy do federalizovaného státu obdobného USA. To by výrazně posílilo politickou, ekonomickou a později jistě i vojenskou pozici Evropy.

To jistě chce v uvedeném rozhovoru i Alexandr Vondra, když říká: „Já nejsem proti silné Evropě, jsem pro to, aby Unie měla ve světě sílu a vliv.“ Ovšem přitom by chtěl zachovat maximální vliv každého státu na chod EU (pověstné chránění „národních zájmů“). Ale např. politický vliv, který by EU dovoloval vyjednávat jako rovný s rovným např. s USA, Čínou, Ruskem, případně i s Indií, lze dle mého soudu dosáhnout tehdy, když bude mít EU mimo jiné jednotnou zahraniční politiku. To lze v praxi realizovat jen z pozice politicky homogenního útvaru. Dnes se již ukazuje, jak by EU potřebovala být jednotná při jednání s Ruskem v oblasti energetiky. Pokud toto politici typu Alexandra Vondry, v podstatě celé ODS i dalších stran u nás i v jiných evropských zemích nepochopí a nepodpoří schválení Lisabonské smlouvy, zpomalí tím úsilí o vytvoření jednotné zahraniční politiky, a pak se stane podle mého názoru snaha o vybudování silné politické i vojenské pozice EU ve světě chimérou.

RNDr. František Lukeš, Brno

VAŠE OTÁZKY

RESPEKT 28/08

Kontrola dokladů

Mnohokrát se mi stalo, že jsem byl zastaven policií při jízdě autem s výzvou „předložte doklady“ nebo „kontrola dokladů“. Když jsem je předložil, tak teprve vyklopili důvod slovy: „Pane řidiči, víte, čeho jste se dopustil?“ Když jsem odpověděl, že nevím, protože jsem nic neprovedl a přestupky nedělám úmyslně, většinou jsem je rozzuřil k nepříčetnosti. Taky se mi stalo, že mne zastavili, sdělili sporný důvod, kdy jsem měl pravdu a odmítal jsem zaplatit pokutu (z principu jsem nechtěl platit za něco, co jsem nespáchal). Řekli mi, že dokud nezaplatím, nevrátí mi doklady. Pokud někdy svoji chybu uznali, okamžitě začali hledat další záminku – třeba technický stav –, abych musel zaplatit.

Když jsem jim několikrát odmítl vydat doklady do ruky (nechal jsem je, aby si mohli údaje přečíst a zapsat) s odůvodněním, že když jim je dám, tak mi je nevrátí, slíbili, že vrátí, a tak se situace opakovala, dokud jsem nezaplatil, protože jsem doklady (ŘP, OP, TP) potřeboval. Lze konstatovat, že u policie je mnoho lidí (většinou mladých bez zkušeností), kteří si léčí svůj komplex (třeba vzdělání) svěřenou mocí a zneužívají ji. Jak si jich pak za to mohu vážit?

Ing. Cejnar, Liberec

Oprava

V článku „Největší očista začíná“ (Respekt 28/08) jsme nepřesně uvedli, že ministr financí Miroslav Kalousek se s veřejností odmítá bavit o okolnostech zadání největší ekologické zakázky, kterou jeho úřad připravuje. Správně mělo být uvedeno, že ministr na tiskové konferenci nechtěl reagovat na výhrady protikorupční organizace Transparency International k ekologické zakázce, nikoliv ale na dotazy novinářů.

V článku „Řekni ne základnám“ (Respekt 25/08) jsme uvedli, že místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek přirovnal protiradarové aktivisty Jana Bednáře a Jana Tamáše k Janu Palachovi a Janu Zajícovi, kteří se upálili na protest proti sovětské okupaci Československa v roce 1969. Uvedená informace není zcela korektní. Správně mělo být uvedeno, že toto přirovnání na tiskové konferenci pronesl vedle Zaorálka sedící režisér Zdeněk Troška a poslanec Zaorálek na to přitakal odpovědí: „Je to podobně vážná oběť, ale jsou to rozdíly.“ Jako jeden z nich pak poslanec uvedl, že dnes je v Česku na rozdíl od roku 1968 demokracie. Za nepřesnosti se čtenářům i pánům Kalouskovi a Zaorálkovi omlouváme.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte