2008-1489-mobr-27AR282008n.jpg
2008–1489-mobr-27AR282008n.jpg • Autor: Respekt

2008-1489-vobr-27AR282008.jpg
Fotografie: Jinde se staví, tady se bourá. – Autor: Karel Cudlín • Autor: Respekt

Je to hodně rychlá akce. To, že tu ještě před pár měsíci stál cukrovar, který zaměstnával 180 lidí a zpracovával ročně 300 tisíc tun cukrovky, připomíná už jenom komín, silo a dvě nádrže s mazutem. Z ostatního zbyly jenom tuny suti. Poté, co se bagry zakousnou i do drátů, kabelů a trubek, ukrytých metr pod zemí, nezůstane na místě bývalého podniku na výrobu cukru nedaleko Hrochova Týnce nic. Majitel cukrovaru, anglicko-francouzská firma Eastern Sugar, za tuhle demolici dostane miliardovou odměnu z Bruselu. Lidé v Hrochově Týnci díky ní mají šanci v přímém přenosu sledovat, jak v praxi vypadá něco tak přitažlivého, jako je „snižování nadprodukce cukru v Evropské unii“. Ani trochu se jim to ale nezamlouvá.

Proč tak drsně?

„Člověk by brečel,“ svěřuje se starosta Hrochova Týnce Miroslav Besperát.„Znám ten cukrovar čtyřicet let. Fungoval jako švýcarské hodinky,“ kroutí hlavou. Bývalí zaměstnanci to vidí stejně. „Od začátku devadesátých let se to tady modernizovalo,“ říká jeden z nich, který v podniku pracoval přes třicet let (stejně jako ostatní kolegové si „pro jistotu“ přeje zůstat v anonymitě). „Nové silo, linka na balení cukru, to všechno stálo desítky milionů. A teď to má zmizet?“ říká jiný muž, který žije v bytovce přímo naproti cukrovaru. Do práce to měl doslova pár metrů, teď musí dojíždět za novým zaměstnáním každý den padesát kilometrů.

Ostatní jsou na tom stejně. Nutno dodat, že jejich vyhazov by mnoha lidem v této zemi připadal jako neuvěřitelný luxus.

Všichni dostali deset platů (i nejhůř placení dělníci si tak přišli na sto tisíc) a firma se jim postarala o nové zaměstnání. Přesto se o majitelích málokdo vyjadřuje lichotivě. A ostrá slova padají i na adresu Evropské unie. Právě v Bruselu se před časem rozhodlo, že evropské státy musejí snížit produkci cukru o pět milionů tun ročně. Evropu k tomu donutila Světová obchodní organizace a argumenty jsou jasné: Evropa vyrábí kvůli přebujelému systému dotací a kvót příliš mnoho laciného cukru. Zemědělci z chudých zemí Afriky, Asie a Jižní Ameriky nejsou schopni svým zhýčkaným evropským kolegům konkurovat. Vznikl proto plán, podle nějž firmy, které zlikvidují svoje podniky, dostanou z bruselské kasy náhrady. Eastern Sugar, která stejně jako v Hrochově Týnci likviduje v Česku ještě dva další cukrovary, si tak přijde téměř na dvě miliardy korun.

Tohle je spousta lidí schopna pochopit. Místní se ale diví, proč likvidace probíhá tak důsledně. „Mohly se zrušit technologie,“ říká bývalá dělnice cukrovaru. „Třeba sklady ale mohly ještě sloužit něčemu jinému. Jinde se staví, tady se to bourá. Nemá to logiku.“„Nebudu se k tomu vyjadřovat,“ odpovídá esemeskou předseda představenstva Eastern Sugar Štěpán Hodač. Fakt je, že Evropská unie sice přesně nenařizuje, jak má likvidace podniků proběhnout, vyplacení náhrad však podmiňuje tím, aby se v bývalých cukrovarech nedala výroba obnovit. A tahle důslednost sousedy a bývalé cukrovarníky otrávila tak, že pohodlně přebila argumenty o pomoci chudým farmářům. „Jsem rád, že jsme v Evropské unii,“ říká bývalý šéf balírny. „Tohle si ale Brusel za rámeček rozhodně nedá.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte