2008-998-mobr-50FrobeniusR192008n.jpg
2008–998-mobr-50FrobeniusR192008n.jpg • Autor: Respekt

2008-998-vobr-50FrobeniusR192008.jpg
Fotografie: Obálka knihy – Autor: Archiv • Autor: Respekt

Markýz de Sade. Jen málo postavám 18. století se dostalo takové pozornosti jako jemu. Surrealistům učaroval svým libertinstvím, postmodernistům svým myšlením, šílenstvím a předjímáním soudobé společnosti, milovníkům senzací zase svou výstředností a pověstí, která jej provázela.

Je dobře, že norský spisovatel a scenárista Nikolaj Frobenius (1965) nepatří do poslední jmenované skupiny. Navzdory tomu, že si hned na počátku literární dráhy vytyčil jasný cíl: psát o extrémech. „Kniha člověkem musí zamávat,“ tvrdil. Přesto se ve svém románu Latourův katalog aneb Komorník markýze de Sade nepokouší podat další šokující příběh. Postava markýze zde vlastně stojí trochu stranou – jako symbol doby, jímž se navzdory svému solitérství a marginálnímu postavení stal.

V centru Frobeniovy pozornosti je Latour, syn lichvářky z malého přístavního městečka na normandském pobřeží, který se na okraji společnosti neocitá jako de Sade až v dospělosti, ale mnohem dříve, již jako malý chlapec. A to proto, že je neobyčejně ošklivý. Vrstevníci jím navíc opovrhují i kvůli povolání jeho matky. A tak se malý šereda uzavírá do sebe a objevuje nové světy.

Experimenty s tělem

Kromě ošklivosti má Frobeniův hrdina ještě jednu zvláštnost: necítí totiž fyzickou bolest. To ho ponouká k všemožným experimentům a celý jeho život je nakonec jedním velkým pokusem pochopit, proč on bolest necítí a jiní ano. Studuje spisy soudobých filozofů, lékařů, a nakonec dospívá k ambicióznímu cíli pochopit fungování lidského mozku – nikoli filozoficky, ale lékařsky. Latourův katalog je tak vlastně jakousi historií zrodu moderní vědy vnímanou prizmatem jedince, který pomáhá formovat její základy.

Autor nás zavádí do prostředí piteven, primitivních špitálů, kde jsme svědky rozličných, zprvu neobratných experimentů s lidským tělem. Právě tyto pasáže jsou po literární stránce velice zdařilé. Frobenius má živou představivost a lze se právem domnívat, že napsání románu přecházela důkladná rešerše historických pramenů.

Co se příběhu týče, klíčové je setkání Latoura s markýzem de Sade, ke kterému vstoupí do služby. De Sade ke komorníkovi přistupuje jako jakýsi guru, ale zároveň i jeho protiklad: hédonismus libertinství tu stojí proti až posedlé touze odhalit tajemství lidského mozku, svět vášní a nerozumu proti rozumu pojímanému téměř mechanicky. Tento protiklad, zvláštní atmosféra 18. století, a především chaos, v němž vznikaly zárodky vědy – často na okraji, živelně, mimo oficiální kulturu –, jako by byly podobenstvím i naší vlastní doby. Frobenius živě a přesvědčivě popisuje to, co známe z analýz filozofů a historiků, jako je například Michel Foucault. Pojmenování „thriller“, které knize dává na záložce nakladatel, se v tomto ohledu jeví jako trochu nadsazené, tedy pokud nebudeme mluvit o dobrodružství vědeckého objevování.

Má-li Latourův katalog nějaké sdělení – samozřejmě kromě zápletky, kterou prozradit nelze –, pak je to právě toto: počátky poznání bývají bahnité a mlhavé a hranice mezi vědou a šarlatánstvím, rozumem a šílenstvím je velice tenká. To sice víme od bezpočtu nedávných i současných myslitelů, nicméně stojí za to si to neustále připomínat.

Autor je anglista a překladatel.

LATOURŮV KATALOG ANEB KOMORNÍK MARKÝZE DE SADE

Přeložil Ondřej Vimr, Argo, 213 stran

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte