Do paměti se ten případ vryl pod novinářskou zkratkou „odškodnění za život“. Je to příběh moderní doby, kde ubývá sentimentu a přibývá občanského sebevědomí. Mluvit hned o úpadku morálky, jak to činili někteří komentátoři, je zatím předčasné.

Aktérkou příběhu je dnes šestadvacetiletá Kateřina Nováková z jihu Moravy a její malá dcera. Vše začalo v prosinci 2000, kdy Kateřina Nováková zjistila, že je těhotná. Měla krátce před maturitou, otcem byl o dva roky mladší chlapec. Rozhodla se tedy jít na potrat. Po čase zjistila, že lékaři sice plod odstranili, ještě jeden však v děloze zůstal. Absolvovat druhý potrat bylo přílišné riziko, mladá žena tedy zůstala těhotná.

V tu dobu si Kateřina Nováková prožila nepříjemné chvíle. Nechtěně čekala dítě, neviděla kloudnou životní perspektivu, hlavně se ale bála, že zachovaný plod může být poškozený nedůsledným gynekologickým zákrokem. Tak to alespoň vypovídala u soudu, kam v rámci občanské žaloby na lékaře svůj případ hned v roce 2001 poslala. Za psychickou újmu žádala dvě stě čtyřicet tisíc.

Případ se táhl až do konce letošního února. Soud nakonec odškodnění „za život“ přiznal, byť třikrát menší, než Nováková žádala, s vysvětlením, že za těhotenství si mohla sama vlastní nezodpovědností.

Případ samozřejmě nese řadu paradoxů. Dceři, která přišla na svět vlastně jen nedůslednou prací lékaře, je dnes osm let. Proto soud na paní Novákovou naléhal, aby od žaloby upustila a radovala se ze zdravého dítěte (má již dvě další). Bez úspěchu, mladá žena trvala na svém. Pro konzervativně laděné novináře je tak Kateřina Nováková modelový případ, na němž lze ukázat nepřípustnost potratů. Na dnes osmileté dceři je totiž názorně vidět, jak je bezvadné, když se potrat nezdaří – nebo zakáže, dodal by konzervativec.

Proto se může zdát scestné žádat odškodnění za něco, co vlastně dobře dopadlo. Problém ale je, že možnost nahlédnout tenhle happy end nám umožnila až bolest našeho soudnictví, a to je pomalost rozhodování. Paní Nováková jednala zcela logicky. Nikdo nemůže vědět, co si jako velmi mladá žena po nezdařeném potratu prožila. A co by si prožila, kdyby se její dítě nenarodilo v pořádku. V tohoto směru je tedy její spor o odškodnění zcela legitimní záležitostí, navíc navýsost soukromou. Spor o odškodnění za „zachování života“ spokojeného osmiletého dítěte z toho udělal až vlekoucí se soudní proces.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Marek Švehla

zástupce šéfredaktora

svehla
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1994 jich napsal/a 2277

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte