Duchovní rozměr ropy
Často hovoříme o ropě způsobem, jakým se mluví o betonu nebo kolejnicích. Soustředíme se výhradně na praktické záležitosti, za důležitou pokládáme cenu, dostupnost či zemi původu.
Zvyšování rychlosti všeho kolem nás prý mají na svědomí média. Co když však na počátku byla zkušenost těla rychle se pohybujícího v letadle či automobilu? Často hovoříme o ropě způsobem, jakým se mluví o betonu nebo kolejnicích. Soustředíme se výhradně na praktické záležitosti, za důležitou pokládáme cenu, dostupnost či zemi původu. Naproti tomu málokdo rozvíjí diskuse třeba o tom, nakolik je beton spirituální substance nebo zda se přítomnost Boží více projevuje na dálnici D 1 nebo v železničním rychlostním koridoru do Drážďan. Tato záležitost ještě lépe vynikne, pokud se nezaujatě zamyslíme nad duchovním rozměrem ropy.
Pravděpodobně není náhodou, že se v průběhu 20. století neustále zvyšovala rychlost přepravy osob i materiálu a paralelně s ní rostla i rychlost výměny informací. Fungujeme stále rychleji – jak na fyzické rovině cestování po dálnici či v letadle, tak i uvnitř. Pokud by naše automobily poháněl parní pohon, asi bychom žili v méně uspěchané době a nebylo by nám zatěžko čekat na dopis ze zámoří celé týdny. Rovněž konstrukce silnic, a tím i urbanismus měst by asi musely být jiné; třeba křižovatky by se nacházely dále od sebe, protože problémem parního motoru je rychlý rozjezd.
Ropa a spalovací motor změnily rytmus života, a tedy i myšlení a očekávání. Můžeme se rychle kamkoliv dostat – třeba do Indie; znamená to, že i další naše přání mohou být rychle splněna. Dokonce od světa můžeme čekat, zejména ti mladí…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
