2007-227-mobr-05A.gif
2007–227-mobr-05A.gif • Autor: Respekt

2007-227-vobr-05A.jpg
Fotografie: Délku pracovního týdne ubráníme. • Autor: Respekt

Den, kdy bude muset Topolánkův kabinet říct, jak dál s kontinentální ústavou, se blíží a v Evropě je očekáván s napětím. Pražská vláda je totiž považována za jejího čelného kritika. Takže tu je zpráva, jak se rodí zdejší příspěvek o budoucnosti Evropy.

Sedm zvědavých

„Dámy a pánové jsem vám k dispozici,“ obrací se na poloprázdný sál v jednom z malostranských paláců německý velvyslanec Helmut Elfenkämper. Je úterý, sedm hodin večer a pravidelná schůze poslaneckého výboru pro evropské záležitosti je v plném proudu. Dnešní téma: budoucnost evropské ústavy. V místnosti vládne ospalá atmosféra. Nakonec dostává německý host dva dotazy k ústavě: dáváte přednost využití stávajícího textu ústavy, nebo by se měl vytvořit nový? Myslíte si, že Unie může mít jednu ústavu, která by byla pro všechny společná? Velvyslanec pečlivě s důrazem na každé slovo odpovídá. Mimo tazatelů ale u přítomných moc neboduje, ostatní si povídají nebo dávají přednost práci na počítači. Že ústava není kdovíjaké terno napovídá pohled do prezenční listiny. Ze 17 členů výboru jich dorazilo sedm.

Podobný nezájem není – pokud jde o euroústavu – ve sněmovně ojedinělý. Narazit mezi poslanci a ministry na někoho, kdo by pro konstituční téma hořel – ať už v jakémkoli směru –, dá velkou práci.

Čas ale neúprosně letí. Kancléřka Angela Merkelová si „oživení“ unijní ústavy (viz box) vytkla jako prioritu německého předsednictví EU. Z jízdního řádu, který Němci sepsali, vyplývá, že na začátku dubna budou chtít po zemích, které ústavu dosud neschválily (osmnáct států text ratifikovalo, dva odmítly a na postoj sedmi zbylých včetně Česka se čeká), aby konkrétně řekly, jaké její části jim ve stávajícím textu vadí a proč a jaké ne. Na základě shromážděných postojů pak kancléřka navrhne, jak dál: jestli vytvořit novou smlouvu, nebo přesvědčovat nespokojence, aby schválili tu stávající.

Terazky je analýz dost

Zdejší postoj k ústavě dává dohromady šest lidí – premiér Mirek Topolánek (ODS), zvláštní premiérův tajemník pro ústavu Jan Zahradil (ODS), ministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS), jeho náměstek Jiří Šedivý, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a prezident Václav Klaus. Všichni se jednou nad ústavou (a také dalšími zahraničněpolitickými tématy) sešli na konci ledna, aniž by ale řekli, na čem přesně se dohodli. „Budu o tom informovat, až to uznám za vhodné a užitečné,“ říká k ústavě premiér Mirek Topolánek (ODS). Mlčí i zmocněnec Zahradil a Schwarzenbergova mluvčí Zuzana Opletalová jen stručně vzkazuje: „Ptejte se u místopředsedy vlády pro evropské záležitosti, ti to mají na starosti.“

Na Vondrově úřadě se dnes konstituci věnují dva lidé – kromě samotného vicepremiéra ještě jeho náměstek Šedivý. „Máme obecnější představu, co je pro Česko vyhovující a co ne a proč,“ říká posledně jmenovaný. „Ale nebudeme to jakkoli dopředu prezentovat, protože nebudeme dopředu dalším zemím odkrývat karty, to bychom pak nic neprosadili.“ Diskrétnost je pochopitelná, na internetových stránkách německého předsednictví o ni ostatně „před formulací přijatelné shody“ žádá i německá kancléřka. Problém je ale v tom, že není jasné, jak ke svému názoru na to, které části konstituce jsou pro Česko hrozbou (a v čem konkrétně) a které ne, Šedivý s Vondrou dospěli. Nechali si například vypracovat nějaké podkladové analýzy? Jestliže ano, kdo je sepsal, co v nich je a jsou veřejně dostupné? „Samozřejmě vycházíme z analýz, mají nyní dílčí charakter. Specifikovat je nebudu, část věcí jsou neveřejné materiály a zbytek nenosím v hlavě,“ říká Šedivý. „Ano, analýzy máme, některé z nich mají ale interní povahu, takže o nich nebudu nic sdělovat,“ říká ministr Vondra.

Vedle zmíněných „dílčích analýz“ má být důležitým podkladem pro Vondrovo a Šedivého rozhodnutí studie, jejíž vypracování Šedivý před dvěma týdny dohodl se svým domovským Ústavem mezinárodních vztahů. Dokument by měl podrobně odpovědět na otázku, co je v ústavě pro Česko hrozba a co ne. Pracuje na něm jedenáct lidí, které vybral šéf ústavu Petr Drulák. „Snažil jsem se sestavit tým tak, aby v něm byli lidé s různými názory na ústavu. Člověk od prezidenta, od pana Zaorálka, někdo z našeho ústavu, z parlamentního institutu nebo z ministerstva zahraničí,“ říká ředitel Drulák. Názory většiny členů komise jsou ale i pro zasvěcenější pozorovatele značně nečitelné, až na výjimky se totiž nikdo z Drulákova týmu v médiích k ústavě v posledním roce nevyjadřoval (v otevřené databázi tuzemského tisku jsou k dispozici na téma ústava jen dva články dvou členů komise).

Na základě Drulákovy zprávy a zmíněných tajných analýz a případných konzultací s experty koaličních stran na EU navrhne Vondrův úřad vládě několik variant, jaké zaujmout k ústavě stanovisko. Postoj, který kabinet následně schválí, bude premiér tlumočit německé kancléřce jako naši oficiální „ústavní“ pozici.

ODS proti všem

Názory stran na ústavu jsou všeobecně známé. Zástupci ODS jsou největší kritici současné konstituce, kterou by chtěli pohřbít a sepsat úplně znovu. Až dosud se ale jejich výhrady pohybovaly spíše v obecné rovině – stávající ústava prý ohrožuje Česko v tom, že podle ní budou „bruselští byrokraté“ diktovat místním vládám, co se jim zlíbí, aniž by to mohli občané jednotlivých zemí nějak ovlivnit. Nový text by proto měl podle ODS omezení národní suverenity zabránit.

Bližší zkoumání ale ukazuje, že řada obav má poněkud chatrné základy. „Třeba v oblasti daní,“ odpovídá místopředseda zahraničního výboru za ODS Tomáš Dub na otázku, kde vidí v ústavě riziko pro Česko. „Budou nám třeba moci zvýšit zdanění a my budeme muset platit více než dnes, a to pro nás bude nevýhodné.“ V konstituci ale stojí, že právě v oblasti daňové politiky zůstává národním vládám právo veta. Místopředseda výboru pro evropské záležitosti Petr Krill (ODS) vidí možnou hrozbu ústavy ve dvou konkrétních věcech: „Brusel nám bude moci proti naší vůli měnit sazby za trestné činy či měnit délku pracovního týdne,“ říká. I v těchto dvou případech se ale poslanec mýlí, ústava takové pravomoci bruselským úředníkům nedává.

Na rozdíl od ODS by lidovci současný text ústavy nepřepisovali. „Není ideální, ale lepší není možné dojednat,“ říká jejich zahraničněpolitický expert a ministr legislativy Cyril Svoboda. Zároveň by ale „ještě zhruba tak pět let“ nepokračovali v jeho dalším schvalování. „V některých zemích to podle našeho názoru nemá šanci projít,“ říká Svoboda. „A jak do toho sáhneme, Evropa se totálně rozhádá a to bude jedině špatně.“

Zelení a sociální demokraté by naopak vzali současný text a nabídli by ho, třeba v mírně osekané podobě, opět ke schválení. „Nevidíme tam nic, co by Česko nějak poškozovalo,“ říká šéf evropského výboru dolní sněmovny Ondřej Liška (zelení). A shodný názor má i šéf zahraničního výboru za ČSSD Jan Hamáček.

Nevzdávají to

Zcela stranou jsou v české debatě o budoucnosti Evropy a naší role v ní mimopolitické elity – a většině z nich to očividně vadí. „Ústavu potřebujeme, umožní vytvořit mezi lidmi pocit evropské identity. To zabrání válčení tak jako v minulosti. Byl bych rád, kdyby politici do debaty zapojili širší veřejnost včetně nás,“ říká šéf České lékařské komory Milan Kubek. Podobně to vidí i šéf Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Míl, který nedávno Respektu řekl: „Před referendem o vstupu do EU s námi politici hodně komunikovali a žádali nás, abychom to podpořili, ale dnes se nediskutuje ani o euru, natož o ústavě. Debatu politici nevedou ani mezi sebou.“

Alespoň trochu skomírající debatu se pokoušel nastartovat se svými lidmi před Vánoci šéf think tanku Europeum David Král. „Pozvali jsme odborníky, hosty ze zemí, kde ústavu také ještě neschválili, a české politiky, abychom je informovali o všem, co s ústavou souvisí, a aby se na základě toho mohli v budoucnu rozhodovat. Z politiků nepřišel ani jeden,“ říká Král. „Ale nevzdáváme to. Debatu o ústavě se budeme pokoušet rozproudit dál.“


Co je evropská ústava

Konstituci sepsal v roce 2003 Konvent, shromáždění 105 politiků z tehdy stávajících a budoucích členských států Unie. Před třemi lety ji pak schválil Evropský parlament, paralelně probíhala její ratifikace v jednotlivých zemích Unie. Ústava nahrazuje dosavadní spletenec evropských smluv a vybavuje Unii jedním uceleným textem, kterým by se měla řídit. Cílem je především zprůhlednit fungování Unie a odstranit tzv. demokratický deficit unijních institucí (dává například více pravomocí přímo volenému Evropskému parlamentu hlavně v oblasti kontroly společného rozpočtu sedmadvacítky, odtajňuje jednání unijních ministrů nebo umožňuje občanům EU přímo ovlivňovat tvorbu společných pravidel), zpružnit její akceschopnost (třeba v boji s terorismem, závažnou kriminalitou a korupcí nebo v oblasti zahraniční politiky), zjednodušit přijímání unijní legislativy a umožnit další rozšiřování Unie.


Jaký názor by měli Češi prosazovat? Debata na www.respekt.cz

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ondřej Kundra

zástupce šéfredaktora

kundrao

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte