Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Krátce

Krátce

Dítě ze zkumavky by v budoucnu měla mít možnost počít i žena bez partnera. Zatím mají na umělé oplodnění nárok jen dvojice, u kterých se muž rozhodne upsat k otcovství.

2007-2150-mobr-06kratce01tigridR442007.gif
2007–2150-mobr-06kratce01tigridR442007.gif • Autor: Respekt

2007-2150-vobr-06kratce01tigridR442007.jpg
Fotografie: Pavel Tigrid. – Autor: ISIFA • Autor: Respekt

Schönfeld 90

„Žil jsem několik životů – za první republiky, za války, po návratu z Londýna, pak čtyřicet let opět v emigraci a nakonec mezi Francií a Prahou,“ říkával o sobě spisovatel, novinář a politik Pavel Schönfeld (1917 až 2003), který jako redaktor válečného čs. vysílání BBC přijal jméno Tigrid.

Po návratu do osvobozené Prahy tři roky působil v časopisu Vývoj a pak šel znovu do emigrace. Následovala první léta ve stanici Svobodná Evropa v Německu, poté ve Spojených státech, aby od roku 1956 do roku 1990 z Paříže řídil nejdůležitější exilový časopis Svědectví. Čtyřicet let nad ním v jeho rodné zemi visel rozsudek smrti, teprve pád komunismu mu znovu otevřel cestu domů. V Česku poté pracoval jako poradce prezidenta Havla, dva roky vykonával funkci ministra kultury. V sobotu 27. října by se dožil devadesáti let.

Vyhnanci se dočkají

Německá vládní koalice se v úterý shodla na koncepci pro sporné Centrum proti vyhánění. S konečným rozhodnutím o zřízení Centra, kterým chce Německo oficiálně vzpomínat na osud 12 milionů krajanů, kteří byli po roce 1945 vyhnáni z východní Evropy, se počítá do konce roku. Centrum bude zřejmě stát nedaleko berlínského Postupimského náměstí. Provozovat ho má státní nadace zastřešená Německým historickým muzeem. Hned po údajné shodě v koalici mezi SPD a zástupci vyhnanců vypukl spor o tom, do jaké míry mají být vyhnanci zapojeni do vedení Centra. Zatímco SPD chce vliv vyhnanců co nejvíce omezit, Jochen-Konrad Fromme z CDU to odmítá: „Představme si, že bychom postavili památník obětem holocaustu bez účasti Centrální židovské rady.“

Sperma pro všechny

Dítě ze zkumavky by v budoucnu měla mít možnost počít i žena bez partnera. Zatím mají na umělé oplodnění nárok jen dvojice, u kterých se muž rozhodne upsat k otcovství. Praxi, která právo na asistovanou reprodukci upírá tisícovkám žen, by měl změnit zákon navržený ministerstvem zdravotnictví. Podle jeho mluvčího Tomáše Cikrta je zákon připraven především pro osaměle žijící ženy, které touží po dítěti. „Není důvod, proč by měly být některé ženy vyřazeny ze zdravotní služby sloužící všem ostatním. Pokud bude takové dítě poté vyrůstat třeba v lesbickém páru, nemělo by to vůbec vadit. Nejsou důkazy o tom, že by se tyto děti vyvíjely hůř než jiné,“ říká Cikrt.

Návrh ale zcela jistě narazí přinejmenším u lidovců, kteří se postavili proti stejné změně prosazované už před lety ministrem Bohumilem Fišerem.„Takový zákon nepodpoříme. Dítě má vyrůstat v rodině. A pokud jsou ženy osamělé, mají si najít muže,“ říká poslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová. Podle odpůrců je návrh například v rozporu se zákonem, který znemožňuje adopci párům žijícím v registrovaném partnerství.

Diskuse, kterou ministerstvo zdravotnictví podle Cikrta vítá, je tedy v plném proudu. Návrh zákona přivítala Gay a lesbická liga. „Lesbické ženy nejsou horší než heterosexuální,“ říká mluvčí ligy Tereza Kodíčková. Podle lékařů je ale nejvíc zájemkyň z řad žen, kterým „tikají biologické hodiny“, ale dosud nemají stálého partnera. Problém je nicméně v tom, že dárců spermatu je zatím nedostatek.

Stop soukromým radarům

Soukromé firmy nebudou měřit rychlost na silnicích. Sněmovna shodila ze stolu poslanecký návrh, podle něhož měly mít obce v boji proti neukázněným řidičům možnost si najmout soukromníky. Radnice, kterým chybí peníze na zakoupení vlastního radaru, by podle návrhu poslance Karla Sehoře (ODS) mohly uzavřít smlouvu se živnostníky a ti by v odhalování pirátů silnic suplovali policii, jíž se tuhle práci zatím nedaří dělat spolehlivě. Návrh řešení, které je běžné například v Německu, podporoval ministr dopravy Aleš Řebíček i ministr vnitra Ivan Langer. Proti se postavila především opozice. „Byl by to krok k orwellovské společnosti, kde je každý někým špehován,“ prohlásil například poslanec David Rath (ČSSD) o návrhu, který měl podle jeho zastánců snížit řady lidí zabíjených v Česku kvůli příliš rychlé jízdě.

Dánsko na vážkách

Dánský premiér Anders Fogh Rasmussen vyhlásil na polovinu listopadu předčasné parlamentní volby. Vládnoucí koalice má mandát do roku 2009, těší se ale díky příznivé ekonomické situaci a nízké nezaměstnanosti vysoké podpoře. Tématem voleb se tak nejspíše stane přistěhovalectví a nově přijatá reformní smlouva Evropské unie.

Právě spor ohledně způsobu ratifikace nové evropské smlouvy zřejmě přitáhne k dánským volbám pozornost ostatních evropských zemí. Opoziční sociální demokraté totiž budou požadovat referendum, a pokud by se svým požadavkem uspěli, zkomplikovali by pozici vlád v dalších zemích, jako je Velká Británie nebo Francie.

Sankce proti Íránu

Spojené státy uvalily na Írán, který podezírají ze snahy získat jaderné zbraně, nejtvrdší sankce od roku 1979. Obchodní embargo se týká elitních jednotek Revolučních gard a tří státních bankovních domů. Americká vláda v prohlášení označila Revoluční gardy za „šiřitele zbraní hromadného ničení“ a „organizaci podporující terorismus“.

Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová zároveň potvrdila svou ochotu dosáhnout diplomatického řešení sporu o jaderné zbraně. Írán uvalení sankcí označil za „strategickou chybu“.

Z řad Revolučních gard pocházejí kromě současného prezidenta Ahmadínedžáda také desítky poslanců íránského parlamentu a příslušníci elitních jednotek ovládají významnou část íránské ekonomiky včetně těžby ropy a plynu, automobilek a médií.

Nové americké sankce přicházejí ve chvíli, kdy po zjevných vnitřních rozporech íránského vedení rezignoval hlavní vyjednavač ve věci jaderného programu Alí Láridžání. Odstoupení bývalého Ahmadínedžádova protikandidáta z prezidentských voleb je ve světě interpretováno jako potvrzení tvrdého postoje současného íránského vedení, které nehodlá přistoupit na žádný kompromis se Západem. Láridžání rezignoval několik dní po návštěvě prezidenta Putina, když předtím oznámil, že ruská hlava státu navrhla Íránu pozastavení již zavedených ekonomických sankcí výměnou za zmrazení jejich jaderného programu. Ahmadínedžád tuto informaci okamžitě popřel.

Studenti kritizují Cháveze

Tisíce studentů protestovaly minulé úterý v Caracasu proti změnám ústavy, které hodlá prosadit venezuelský prezident Hugo Chávez. Studenti chtěli předat parlamentu svůj písemný nesouhlas s navrhovanou reformou, čekaly je však kordony policistů, vodní děla a slzný plyn.

Zástupci studentů se nakonec přece jen setkali s poslanci a předali jim své požadavky, včetně pozastavení rozhodovacího procesu až do února příštího roku s tím, že je potřeba Venezuelanům řádně vysvětlit, co je vlastně podstatou ústavních změn.

Studenti kritizují zejména prodloužení prezidentského období a možnost kandidatury opakovaně bez omezení. Nesouhlasí také s budoucím právem prezidenta vyhlásit výjimečný stav bez udání důvodu.

Setkání v Barmě

Barmská junta čelila minulý týden stoupajícímu tlaku světové veřejnosti kvůli násilnému potlačení nedávných prodemokratických demonstrací a dvanáctiletému zadržování šéfky barmské opozice a držitelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij v domácím vězení. Ve dvanácti světových metropolích se konaly demonstrace a šest držitelek Nobelovy ceny podepsalo otevřený dopis požadující svobodu pro opoziční političku, která vyhrála demokratické volby v roce 1990.

Samotná Su Ťij se mezitím poprvé sešla se zástupcem vládnoucí vojenské junty. Jmenování zástupce generálů pro jednání s opozicí je nejviditelnějším výsledkem cesty zástupce OSN Ibrahima Gambariho do rozbouřené Barmy před několika týdny.


Respekt

Vedení Městské policie v Pardubicích propustilo policistu, který čelí podezření z příslušnosti k neonacistické skupině. Podle organizace Antifašistické akce je Michal Kašpar členem organizace POW, která pomáhá vězněným neonacistům. „Jedná se o velmi zásadní obvinění a byli bychom neradi, aby bylo spojováno se jménem městské policie,“ uvedl její ředitel Petr Kvaš.

Despekt

Uprchlý finančník Viktor Kožený, kterého američtí a čeští vyšetřovatelé stíhají kvůli rozsáhlým finančním machinacím, zůstane na Bahamách. Tamní vrchní soud ve středu v odvolacím řízení rozhodl, že nemůže být vydán do Spojených států. Podle soudce se nepodařilo prokázat, že by se dopustil něčeho, za co by mohl být trestán i na Bahamách.


Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte