Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Civilizace

Marxismus – dogma, nebo inspirace?

V podnětné knize Paměť a dějiny (1986; česky 2007) naznačil francouzský historik Jacques Le Goff nepostradatelnost marxismu pro kladení zásadních historických otázek.

2007-1908-mobr-suk.gif
2007–1908-mobr-suk.gif • Autor: Respekt

2007-1908-vobr-suk.jpg
Autor fotografie: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt

V podnětné knize Paměť a dějiny (1986; česky 2007) naznačil francouzský historik Jacques Le Goff nepostradatelnost marxismu pro kladení zásadních historických otázek. A skutečně, pojímáme-li dějiny ve staletých hospodářských a sociálních cyklech, musíme uznat, že první, kdo je tak vysvětloval, byl Karl Marx. Dějiny politických událostí (panovníků, ediktů, aliancí, bitev, válek) – preferované historiky v 19. století – představují v historii „dlouhého trvání“ povrchovou pěnu, přechodné jevy vynořující se z hlubokých přírodních a antropologických podstat. Z marxismu více či méně těžili i badatelé slavné školy Annales, jejichž knihy u nás se zpožděním několika desetiletí vycházejí a těší se tu velkému vlivu. Nejvýraznější představitel školy Fernand Braudel považoval marxismus za inspirativní nauku, která naneštěstí ztuhla v dogmatický systém. Přesto se v pozdním díle o kapitalismu Marxem hlouběji, ale svobodně inspiroval.

Středoevropská zkušenost je zcela jiná. Marxismus si pamatujeme jako státní ideologii dusící otevřené myšlení. Ze slibných autorů dělal schematiky, kteří se dnes nehlásí ke svým začátkům a do osobních bibliografií jen neradi zařazují práce z první poloviny své kariéry. To, co bylo v jejich knihách marxistické, jsme důsledně oddělovali od toho, co na nich bylo cenné. Po listopadu 1989 jsme marxismus s úlevou odhodili na smetiště dějin. Například český myslitel Karel Kosík prošel úplně jiným osobním a profesním vývojem než Braudel. Začal jako marxistický dogmatik, pokračoval jako originální revizionista a skončil jako vzdělanec nade vše si vážící všech zdrojů svobodného myšlení (marxismem prý vstřebaných a překonaných).

Co si s marxismem počít dnes, kdy se k nám vrací skrze západní historiografii, ale také třeba skrze postkomunistickou kritickou filozofii, zaměřenou proti globálnímu kapitalismu a oživující Marxovy myšlenky? Myslitelských výkonů, které by z marxismu vycházely, je tu na založení silné tradice málo. Po roce 1968 navíc u nás toto učení veškerou inspirativnost ztratilo. Spíše bychom se měli důkladně zamyslet nad tím, co (dogmatický) marxismus způsobil v českém politickém i historickém myšlení a v české kultuře. A vedle toho pak třeba uvažovat, má-li ještě co říci době, která sebe samu považuje za postindustriální, postmaterialistickou a posthistorickou.

Autor je historik.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte