Samotáři v nesnázích
Po dvou filmech, v nichž se dvojice Hřebejk–Jarchovský vyrovnávala tak trochu šmahem a černobíle s naší národní mentalitou, přichází v Medvídkovi s příběhem, který by se mohl odehrávat v jakékoli evropské metropoli.
Po dvou filmech, v nichž se dvojice Hřebejk–Jarchovský vyrovnávala tak trochu šmahem a černobíle s naší národní mentalitou, přichází v Medvídkovi s příběhem, který by se mohl odehrávat v jakékoli evropské metropoli. Zatímco Horem pádem si bralo na paškál českou xenofobii a Kráska v nesnázích tepala v postavách právníka Havlíka a otčíma Hrstky zakořeněné tuzemské vychcánkovství, nejnovější – již sedmý – snímek produktivního tvůrčího páru se vzdává ambice jakéhokoli komentáře k postkomunistické realitě. Medvídek je nahořklou ironickou bilancí života (skoro)čtyřicátníků, která je naštěstí oproštěna od jakéhokoli moralizování.
Vzpomínka na Volvem
Příběh tří spřátelených manželských párů se klene přes období několika let a na jeho konci se zdá, že některým hrdinům už definitivně ujel vlak. Kontrapunktem k tápajícím a chybujícím hlavním aktérům je dobře napsaná a úžasně sehraná epizodní etuda v podání Jiřího Menzela a Věry Křesadlové-Formanové, kteří dostali možnost zahrát si lehce se škorpící, ale evidentně stále zamilovanou stárnoucí manželskou dvojici. Ilustrují tu partnerské štěstí, kterého není nikdo z šestice hlavních hrdinů schopný dosáhnout. Hřebejk není Čechov, a dokonce ani Woody Allen, na jehož filmy se rád odvolává. Ale otázky po tom, co to znamená mít vztah a vychovávat děti v současné atomizované společnosti, když má člověk na krku čtyři křížky, klade…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
