Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Domov

Kravín na Václaváku

Sídliště v Praze Malešicích nikdy nebylo to, čemu se říká „dobrá adresa“. Jednu velkou přednost ale mělo: obrovské volné prostranství, ideální místo pro park nebo dětská hřiště. S tím je teď ale konec.

2007-1232-mobr-06AR272007.gif
2007-1232-mobr-06AR272007.gif • Autor: Respekt

2007-1232-vobr-06AR272007.jpg
Fotografie: Dokáže to petice ještě zastavit? (Milan Pěkný před modelem malešického Manhattanu) - Autor: Karel Cudlín • Autor: Respekt

Sídliště v Praze Malešicích nikdy nebylo to, čemu se říká „dobrá adresa“. Jednu velkou přednost ale mělo: obrovské volné prostranství, ideální místo pro park nebo dětská hřiště. Stačilo jediné – postavit je tam. S tím také místní počítali. „Radnice slibovala, že s tím placem něco udělají, aby tam mohli lidi posedět na lavičkách nebo se procházet s kočárky,“ vypráví padesátník Milan Pěkný. Prostor k tomu dával i územní plán. S tím je teď ale konec. Radní neodolali investorům a územní plán upravili. Na parcele velikosti několika fotbalových hřišť vyrostou čtyři dvacetipatrové paneláky s tisícovkou parkovacích míst. Panu Pěknému bude stát jeden z paneláků přímo před okny jeho slunného bytu. „Všechno proběhlo rychle a v tichosti. Vypadá to, že už je pozdě. Ještě se to pokusíme zastavit,“ říká odhodlaně. Proto teď proti projektu malešického Manhattanu organizuje petici.

Stavíme pro vás

Podobně nemilé překvapení zažívají obyvatelé českých měst docela často: objeví se investor, vedení města s projektem souhlasí, aniž zjišťuje, jaký je názor obyvatel. Ti se pak v panice aktivizují, obvykle už je ale rozhodnuto. Především v bohaté Praze kritici magistrátu a jednotlivým radnicím předhazují, že nemají koncepci rozvoje města a zastupitelé volné pozemky nechávají bezhlavě zastavovat, aniž by se zabývali otázkou, nakolik je příjemné v tak zastavěném městě ještě žít. „Praha je jako samoobsluha, kam investor přijde, řekne, tohle místo chci, a dostane ho,“ prohlašuje například právník Petr Kužvart z ekologického sdružení Ateliér pro životní prostředí.

Vedení magistrátu, kde od roku 1990 neohroženě vládne ODS, se hájí poukazem na svůj územní plán. „To je naše koncepce. Bez ní by stál na Václaváku třeba kravín. Každý má ale právo požádat o jeho změnu a je pak věcí radnice a veřejného projednávání, jak se k tomu postaví,“ říká ředitelka odboru územního plánu Jitka Cvetlerová. Jenže od roku 2000, kdy současný územní plán začal platit, probíhá už sedmá vlna změn a celkový počet schválených zásahů do této důležité městské listiny přesahuje číslo 800. Zhruba v polovině případů jde o ztrátu zeleně, která se mění na stavební pozemky. A veřejné projednávání? Magistrát se mu obvykle snaží zuby nehty vyhnout.

Díky jedné z takových změn tak mohli developeři nechat vykácet park v Edenu v Praze 10 a postavit tam nákupní středisko. Jiný park – v Praze 6 vedle hotelu Diplomat – musel podobným způsobem ustoupit administrativní budově. Do stovek změn či úprav ale spadají třeba i případy zastavování vnitrobloků či dvorků činžovních domů, kde se na místě zahrádek staví nové domy. Navíc o dalších zhruba osm stovek zásahů do územního plánu mají stavebníci a developeři zažádáno. Jednou z nich je třeba návrh záboru části přírodního parku Prokopské údolí, kde by měl vyrůst bytový komplex.

Jít dál, nebo se zastavit?

Také malešický případ ukazuje, že současný způsob nakládání s územním plánem a vůbec vytváření podoby města není v pořádku, tedy pokud bereme za důležitý pohled lidí, kteří už ve městě žijí. Zvlášť v situaci, kdy obyvatelé města investují miliony do svých bytů, potřebují vědět, co všechno ještě v jejich okolí hodlá radnice postavit.

Vyhlídky na změnu jsou však docela nadějné. Nový stavební zákon platný od letošního ledna nařizuje obcím vypracovat nové územní plány, což je šance tvář měst ovlivnit. I proto, že zákon umožňuje širší zapojení obyvatel do projednávání změn územního plánu. Zatímco dosud se k nim mohli vyjadřovat jen lidé vlastnící pozemky na místě zamýšlené stavby nebo v těsném sousedství, dnes to mohou dělat i občanská sdružení. Navíc i drobné úpravy územního plánu už musí schvalovat zastupitelstvo, a ne pouze rada.

Tahle novinka se hodí obzvlášť ve chvíli, kdy se připravuje pravidelná aktualizace územního plánu, která se ve všech krajích děje jednou za deset let až patnáct let. V Praze má nový územní plán začít platit v roce 2012. „Bude reagovat na to, jak se město a potřeby jeho obyvatel vyvíjejí,“ říká Jitka Cvetlerová. „Ukazuje se třeba, že Pražané chtějí ve městě trávit mnohem víc volného času, rekreovat se a sportovat víc než před deseti lety, kdy se snažili na konci týdne co nejrychleji zmizet na chalupu.“ Proto se podle Cvetlerové v novém územním plánu počítá například s větším množstvím cyklostezek, tras pro kolečkové brusle a dalších ploch určených k rekreaci.

Jak ale ukázalo červnové jednání pražského zastupitelstva, cesta k územnímu plánu „pro lidi“ nebude jednoduchá. Většině zastupitelů totiž současný stav bez jasně vyslovených priorit vyhovuje, a proto zamítli návrh zelených a Evropských demokratů, aby se zastupitelé napřed dohodli na zásadách rozvoje města a pak teprve začali nový územní plán připravovat. „Magistrát počítá jen se dvěma veřejnými projednáváními, což je naprosto nedostatečné,“ varuje zastupitelka na zelené Zuzana Drhová. „Dřív než začne nový územní plán vznikat, je důležité se zastavit a analyzovat, co je pro rozvoj města podstatné, co má zůstat zelená plocha a co se může zastavět.“ Jak kritici magistrátu také připomínají, dnešní spory o podobu města jsou výsledkem toho, že ani v 90. letech se magistrát s veřejností nebavil. V hlasování ale argumenty Drhové a dalších neuspěly a většina zastupitelů schválila, aby se šlo co nejrychleji dál. Další diskuse o podobě města se tím – alespoň na magistrátní úrovni – odsouvají na neurčito.

„Bojím se, že město debatu o svých prioritách zase propase,“ říká Michaela Valentová z Ústavu pro ekopolitiku. „Územní plán je jakousi společenskou dohodou o území, na němž obyvatelé města žijí, a bez určitého omezení vlastníků se neobejde.“ Podle Valentové by si Praha měla vzít příklad z Berlína, kde se vedou tzv. komunitní jednání. Při nich se zástupci radnice setkávají s obyvateli u kulatých stolů a zjišťují, jaká podoba města by jim nejlépe vyhovovala. „Je to proces zdlouhavější, ale přináší zajímavější výsledky,“ dodává Valentová. V Praze se ale ještě nic takového nepovedlo ve větší míře zorganizovat mimo jiné i kvůli vyhlášené pasivitě obyvatel hlavního města.


Auta patří na dvorek

Brno kromě přesunu nádraží a dostavby svého centra řeší dvorky. Zdejší magistrát si myslí, že problém s parkováním aut na zacpaných ulicích a chodnících se dá rozlousknout velice jednoduše: vykácí se stromy ve vnitroblocích činžovních domů, dvorky se vyasfaltují a postaví se tam parkoviště. Prvním krokem má být změna územního plánu, v němž se dvorky přepíšou na „zastavitelnou“ plochu. Jinak i v brněnské metropoli je územní plán podobně „pružný“ jako v Praze a od svého vzniku v roce 1994 zaznamenal už stovky změn. V rámci některých z nich se plánuje zřizování parků.

V Ostravě platí územní plán od roku 1994 a od té doby tu prošlo více než 250 změn. Pozornost vzbudilo například přepsání zóny blízko autobusového nádraží, která byla původně určená pro rekreační účely, na pozemek pro stavbu hypermarketu Kaufland. Největší spory se ale vedou kolem dostavby centra na místě bývalé koksovny Karolina. I tam byl nedávno změněn územní plán a zelenou plochu změnilo město na pozemek pro obří nákupní středisko. „Když se ukáže, že je změna územního plánu možná, tak se udělá. Územní plán není dogma, na které se nedá šáhnout,“ říká Cyril Vltavský z útvaru hlavního architekta.

V Plzni platí územní plán od roku 1995 a nedávno v něm město schválilo změnu číslo 677. Jedna z nich se týkala například bývalého nákladového nádraží, kde má teď stát další hypermarket.



Vyhovuje vám, jak se vaše město rozvíjí? Řekněte nám to na www.respekt.cz.


Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte