0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Výběr z webu17. 6. 20073 minuty

Válka bude, víc vám neřeknu

Stává se mi, že se neudržím a počnu diskutovat se svými známými a kolemjdoucími o vážných věcech. Cítím, že jsem v tom tvrzení osamělý a smutně pravdivý, neschopný přesvědčit ostatní: Válka bude, dějiny neskončily.

Petr Olmer

OLMER.BLOG.RESPEKT.CZ

Stává se mi, že se neudržím a počnu diskutovat se svými známými a kolemjdoucími o vážných věcech. Cítím, že jsem v tom tvrzení osamělý a smutně pravdivý, neschopný přesvědčit ostatní: Válka bude, dějiny neskončily.

Mé historické vzdělání je nevalné. Na základní škole jsme se nedostali dál než k začátku druhé světové války, na střední jsem měl dějepis jen jeden rok a začali jsme pochopitelně někde u mamutů. Možná proto necítím to, čím jsou ostatní jakoby naočkováni: že nastal konec dějin.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Že se v minulosti děly prapodivné věci, že se válčilo, ale že je to minulost. Něco, o čem se jen učí ve škole. Že dnes už se nic neděje, že jsme dospěli do konečného a trvalého stadia míru a spokojenosti.

Asi před deseti lety jsem četl článek, ve kterém si někdo dal tu práci a spočítal dny od konce druhé světové války, ve kterých byl na celém světě mír. Těch dnů bylo méně než deset.

Válka je přirozená, válka je změna, která žene dopředu. Mír je jen dočasná stabilizace, období klidu, než my nebo protivník načerpáme síly.

Spojenectví Severoatlantické aliance nám dává jisté záruky. Vnitřní v tom smyslu, že od spojenců očekáváme jen útoky diplomatické (ostatně, jako by celá Evropská unie byla jedna bitevní vřava, jen s humánnějšími zbraněmi), vnější v tom smyslu, že nás je víc a nebojíme se vlka nic.

Nemůžu ale…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc