Duchovno, odplata a šampaňské
Už dlouho nenabídl program v Cannes tolik nových talentů a přitom tak málo zábavy a žánrových filmů.
Propast mezi luxusním Cannes a strohou vážností oceněných filmů.
Už dlouho nenabídl program v Cannes tolik nových talentů a přitom tak málo zábavy a žánrových filmů. Tarantino, Kim Ki-duk, bratři Coenové a Emir Kusturica zůstali pod svou obvyklou úrovní a Mooreova vynikající satira na americké zdravotnictví Sicko byla mimo soutěž. Festival byl nakonec triumfem komorních filmů ze zemí, kde už dlouho žádná Zlatá palma „nevyrostla“.
Poměrně slavná jména mezi laureáty zastupovali jen Američan Gus van Sant, německý Turek Fatih Akin a francouzská Íránka Marjane Satrapiová. Další režiséři a herci byli spíše neznámí a pocházejí z východní Evropy, z Mexika, Ruska, Izraele a Dálného východu - vítězné filmy vznikly s minimálním rozpočtem. Porota se také rozhodla dát šanci hlubokým myšlenkám. Upřímně řečeno, těch bylo až příliš: těžké životní zkoušky střídala smrt, oběť, Bůh, šílenství a vykoupení.
Kapitáni světového byznysu se proto nad letošními cenami spíš útrpně usmějí. Vždyť jen jeden z oceněných filmů má šanci zasáhnout širší mezinárodní publikum: Akinův opus Na druhé straně (Auf der Andere Seite). Filmař s dvojí kulturní identitou, nadaný nadhledem a schopností upřímně dojmout či rozesmát prakticky kohokoliv na světě, je typickým talentem dneška. Někde si diváky získá i animovaný přepis populárního „politického“ komiksu Persepolis Marjane Satrapiové a Vincenta Paronnauda. Jinak filmy nejspíš obletí pár festivalů a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
