Respekt před 15 lety
Český premiér dostal do od Federální bezpečnostní informační služby (FBIS) seznam 262 jmen novinářů, kteří byli agenty StB, a dnes prý tendenčními informacemi destabilizují společnost, napsal Respekt před patnácti lety.

Český premiér dostal do od Federální bezpečnostní informační služby (FBIS) seznam 262 jmen novinářů, kteří byli agenty StB, a dnes prý tendenčními informacemi destabilizují společnost, napsal Respekt před patnácti lety. Seznam obsahoval jména členů Syndikátu novinářů, jehož členy ale zdaleka nebyli všichni aktivní žurnalisté. Chyběl také jakýkoli rozbor práce pozitivně lustrovaných a dokonce i jména redakcí, v nichž jsou zaměstnáni. Petr Pithart, jak už v takových situacích bývalo jeho dobrým zvykem, ztratil nervy. Zřejmě z obavy, že celá věc „praskne“, veřejnosti oznámil, že seznam obdržel a že jej uzavírá do trezoru. Vypukl skandál, do případu se vložil federální parlament a výsledek na sebe nenechal dlouho čekat: kompletní seznam novinářů-agentů vyšel v novinách. Místo uklidnění však přišlo druhé kolo. Česká vláda navrhla zákon (z iniciativy svého předsedy), podle něhož by měla být zveřejněna jména všech agentů StB. Předsednictvo České národní rady jej ale okamžitě smetlo se stolu a připravilo vlastní verzi, podle níž by měla být zveřejněna pouze jména příslušníků StB.
Tehdejší debata o publikování jmen agentů bývalé StB nebrala v úvahu otázku, zda si většina zdejší veřejnosti něco podobného přeje. Po schválení lustračního zákona, chránícího státní funkce, ze sociologických dat vyplývalo, že velké části občanů jsou další diskuse o lustracích téměř lhostejné. Téma už zajímalo jen ty, kterých se nějak (v pozitivním či negativním smyslu) dotýkalo osobně. Po patnácti letech se v tomto směru něco podstatného konečně změnilo. Jak píše dnešní Respekt v souvislosti s vytvořením Ústavu pro studium totalitních režimů, česká společnost je snad už lépe připravena na nahlédnutí do archivů a je nejvyšší čas, aby své sebevědomí stavěla na důkladném poznání vlastního selhání.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Klimatické hnutí: Co udělali příznivci ekologické politiky špatně?
Do Tater proniká politika
K Téryho chatě ve Vysokých Tatrách se dá dostat jedině pěšky. Závěrečná etapa vedoucí strmým kamenitým srázem je poměrně namáhavá, ale kdo se vyškrábe až do nadmořské výšky dvou tisíc metrů, toho odmění působivý pohled: více než sto let stará chata stojí na skalnaté planině mezi horskými plesy, nad nimiž se z jedné strany vypíná Lomnický a z druhé pak Ledový štít. Téryho chata se v posledních dvou měsících stala dějištěm sporu, který hýbe nejen Tatrami, ale celým Slovenskem.










