Jarovít je tady
Je poslední dubnová sobota krátce po poledni a členové spolku Rodná víra a jejich sympatizanti právě oslavují Jarovíta, boha jarní „plodivé i ničivé“ síly.
To poznání mělo cenu zpáteční letenky přes Atlantik. Na začátku devadesátých let to byly velké peníze a při rekapitulaci toho, co se za ně tehdy osmnáctiletý student Filip při hledání své vlastní duchovní cesty dozvěděl, to platí dvojnásob. Indiánský šaman, kterého v Americe navštívil, mu totiž řekl, aby „jel domů a pátral u svých předků“. Podobné doporučení našli na cestách mnozí před ním i po něm, ale Filip inspiraci od severoamerických indiánů důkladně rozvinul. Po návratu se začal zajímat o náboženství pohanských Slovanů a za pár let už zakládal společenství Rodná víra. Dal si jméno Kazimír a s přáteli začal hledat v duchovním systému svých předků model pro každodenní život ve stále rychlejším světě.
Opravdový Slovan
V kruhu kolem dřevěného totemu znázorňujícího jednoho z mnoha pohanských bohů stojí skupinka podivně oblečených lidí se štíty a sekyrkami. Je poslední dubnová sobota krátce po poledni a členové spolku Rodná víra a jejich sympatizanti právě oslavují Jarovíta, boha jarní „plodivé i ničivé“ síly. Jsme pár kilometrů za Prahou poblíž satelitní vesnice Dolní Břežany. Uprostřed listnatého lesa mezi zarostlými příkopy, které kdysi tvořily valy slovanského hradiště, hoří pět malých ohňů. Kvůli suchu je v záloze hasicí přístroj, ale zatím se do ohně lije jenom medovina. „Jarovít přijal naši oběť. Sláva Jarovítovi!“ volá Stanislav,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
