Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Domov

Jeden den v životě

Nevím, co budu dnes dělat, protože si plánuji práci teprve tehdy, když vyleze slunko a já vím, jak je venku.

Nevím, co budu dnes dělat, protože si plánuji práci teprve tehdy, když vyleze slunko a já vím, jak je venku. Práce je ale pořád, když prší, tak jdu něco dělat do sklepa. Vinař nemá volno nikdy, protože práce je po celý rok. Od ledna už začínáme přes celý únor stříhat, protože musíme zvládnout 21 tisíc hlav. Dobrý střihač nastříhá za osm hodin asi 300 hlav, ale my děláme jen šest hodin, protože i když elektrické nůžky, které máme, byly hrozně drahé, baterka vydrží jen šest hodin. Přitom mi tvrdili, že vydrží osm hodin, ale po pěti hodinách už melou z posledního.

Vstávám kolem sedmé hodiny, k snídani si vezmu rohlík s máslem a kakao s mlíkem, které sladím medem. To velice doporučuji, protože přírodní cukry jsou nejlepší. Obleču se a jedu do vinohradu. Dneska bylo trochu pod mrakem, ale kolem desáté už vylezlo sluníčko. Ve vinohradu na mne čekala důchodkyně, která u mne pracuje jako brigádnice na dohodu. Když jsme zaměstnávali mladší lidi, tak jsme měli problémy s absencí z důvodu nemocných dětí. Stále si také stěžovali, že je buď moc hezky, anebo moc škaredě. Důchodci jsou nejlepší, ti si nestěžují na nic, ti dělají moc rádi a styděli by se odvést špatnou práci. Důchodce je naučený a zvyklý, že za ním musí být vidět kvalitní práce, a kdyby se našel nějaký nedostatek, tak se chudák hned červená.

Někdy stříháme až do tří hodin, ale dnes jsme skončili ve dvanáct a šel jsem domů, protože budu lisovat slámové víno. Na to jsem se tři a půl měsíce těšil. Manželka byla z obchodu doma a uvařila oběd. Pracuje jako prodavačka a dnes má dělenou směnu. Udělala hrachovou polívku, kterou moc rád teda nemám, ale musím jíst, co se uvaří, a ani po tolika letech nemůžu odmlouvat. Jako druhý chod byla roštěná s bramborovou kaší. Přišla i dcera s vnukem, prohodili jsme společně pár slov, a protože na slámové víno jsem je nepotřeboval, tak jsem je nechal všechny doma. Jinak mi v našem rodinném vinařství pomáhá hlavně dcera. Manželka šla zpátky do obchodu a já jsem si mezitím vyřídil administrativní záležitosti, poštu, protože se připravuji na výsadbu nového vinohradu a změnu pozemku na trvalou kulturu, což vyřizuji už dva měsíce. Pořád nemám všechny vyjadřovačky příslušných orgánů, jako je životní prostředí, a protože česká přenosová soustava má na mém pozemku sloup vysokého napětí vedoucího od Dukovan, tak potřebuji i jejich vyjádření. To mne ale pořádně zvedá ze židle, protože jsou to oni, co mají na mém pozemku své zařízení.

Takže když jsem vyřídil administrativu, nanosil jsem si bedny se slámovými hrozny, které jsem sušil na roštech na půdě. Odnesl jsem je do sklepa do lisovny a začal jsem lisovat. Ze 400 kil jsem počítal s 80 litry, ale vylisoval jsem 110, což je perfektní. U toho se aspoň člověk nemusí rozčilovat a v průběhu automatického lisování jsem vymýval bedny. Mezitím přijde sem tam nějaký zákazník zdržovat od práce, všichni to chcou vidět, všichni se chcou podívat, ale ochutnat nechce nikdo, protože vylisovaný mošt nevypadá vábně, je zakalený. Po lisování musím umýt lis, protože je všechno zaslazené. Pomalu je šest hodin a odcházím domů.

K večeři si vezmu chleba a ohřátý párek, protože už dneska asi nic teplého nebude. Na sedmou hned zase pádím zpátky do sklepa, musím totiž připravit a nakrájet klobás a sýr, protože mám objednané čtyři lidi, kteří mají přijet na řízenou degustaci. Samozřejmě, že s nimi o víně i jiných věcech povykládám, provedu je po sklepě a vždycky se zajímají, jak se nám tu žije.

To se mi celkem líbí, protože když přijedou z Prahy nebo Brna, tak se teď v tuhle roční dobu diví, že přes den jsem ve vinohradě, a ne ve sklepě. Mají představu, že budu mít modrou zástěru, na hlavě zmijovku a na nohách bílé gumáky. A přijdou se za mnou opít do sklepa. Neuvědomují si ale, že nám vinařům na to pití moc času nezbývá. Po degustaci a ochutnávce, což je pro každého radost, si také něco koupí s sebou domů. Je s podivem, že většina příchozích lidí je v pití vína zběhlá a umí si dobře vybrat. Vínu rozumějí a rozumět chtějí. Neberu ale sportovní skupiny, protože se mi už i stalo, že přijeli na degustaci autobusem, dva z nich už zvraceli před sklepem, a když jsem nachystal ochutnávku, tak jsem se akorát dozvěděl, „ser na to, mi se deme jenom vožrat“. Takže sportovce raději neberu. Mnohdy i Pražáci, kterých se musím zastat, umí o víně pěkně povykládat a zazpívat moravské písničky.

V devět jsme to ve sklepě zapíchli a zařízli a šel jsem domů, zapnul jsem počítač, udělal daňovou evidenci vína. Zapsal jsem, jak dopadla sladkost, a už se můžu jen těšit, jak slámovka sedimentuje a na podzim bude hotová. Pak se mrknu na internet, co bylo nového v politice, protože bez politiky to ve vinařství nejde. V deset jdu do sprchy, a protože v televizi už nic není, jdu spát. S manželkou jsme se dnes viděli jen na obědě a od té doby jsme spolu už skoro nemluvili. Musíte si uvědomit, že vinaření je především životní styl a nelze to brát jako zaměstnání nebo povolání.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte