2006-1977-mobr-10A.gif
2006–1977-mobr-10A.gif • Autor: Respekt

2006-1977-vobr-10A.jpg
Fotografie: Demokrat, nebo republikán? Najdi pět rozdílů. (Jim Webb z Virginie, jenž demokratům vyhrál Senát.) – Autor: Profimedia.cz, http://www.profimedia.cz • Autor: Respekt

Jon Tester je obrovský, tlustý farmář z Montany s vojenským ježkem na hlavě a třemi chybějícími prsty na ruce – přišel o ně, když v mládí obsluhoval sekačku. Na předvolební mítinky pořádané třeba v benzinem páchnoucích hangárech na travnatých letištích se snáší ve své soukromé cessně. Na setkáních opěvuje vzdorovitou nezávislost, neobejde se bez své věrné kulovnice a nemá nejmenší pochopení pro nelegální přistěhovalce.

Kromě toho hřímá za zvýšení minimální mzdy, přepsání smluv o volném obchodu, jež podle něj kolegy farmáře z Montany připravují o živnost, a zrušení Patriot Act, tedy zákona poskytujícího ve jménu boje s terorismem federální vládě dříve nepředstavitelné pravomoci získávat osobní údaje občanů. Nezkrotný chlapák Jon Tester se před dvěma týdny stal novopečeným členem Sněmovny reprezentantů za Demokratickou stranu. Není přitom jediný nový kongresman, před jehož návaly testosteronu by se ještě nedávno demokratičtí lídři ve Washingtonu zřejmě dali na bezhlavý úprk.

V doprovodné koloně aut senátorského kandidáta Jima Webba z Virginie nesměl chybět džíp vyvedený v krycích vojenských barvách, v jeho rukou se pohupovaly zaprášené boty syna sloužícího v Iráku a voliči si mohli být jisti, že někde na těle kandidáta se skrývá pistole. Populistický demokrat, který se v průběhu let stihl proměnit z liberála v republikána (působil jako jeden z náměstků ministra obrany ve vládě Ronalda Reagana), aby ho odpor ke způsobu vedení války v Iráku nasměroval zase zpátky do demokratických řad, porazil v přímém souboji sloužícího senátora George Allena a právě jeho vítězství zajistilo demokratům rozhodující převahu i v horní komoře Kongresu. Agenda? Plot proti přistěhovalcům na hranicích s Mexikem, právo držet zbraň, odpor k dohodám o volném obchodu, nemravná globalizace. Do toho ochota přiznat ženám právo, aby si samy rozhodly o případném ukončení těhotenství, a velmi vlažný odpor ke svazkům homosexuálů.

Chceme své zbraně a práci

Na washingtonský Kapitol míří po vítězství demokratů ze 7. listopadu zvláštní a rozháraná skupina nováčků. Ovládnutí obou komor Kongresu neznamená nástup čerstvé generace s jasnou vizí a odhodláním změnit Ameriku. Agendu zákonodárného sboru bude určovat parta zasloužilých straníků, z nichž mnozí zasedají v Kongresu už dlouhá desetiletí, doplněná o silné a těžko zařaditelné individuality. Vítězné tažení v dříve tradičně republikánských státech totiž provedli kandidáti, kteří vlastně jako republikáni vypadají. Ke klasické konzervativní agendě – zbraně, pořádek, občas také zákaz potratů – však ještě přidávají ekonomický populismus a nacionalismus volající po obraně amerických pracovních míst. Nový demokratický kongresman, jehož do Washingtonu dovedlo především znechucení voličů ze zkorumpované vládní strany a války v Iráku, je tak mnohdy něčím mezi tradičním republikánem a francouzským odpůrcem globalizace.

Až tedy 3. ledna 2007 skutečně zasedne Kongres v novém složení, bude zbytečné očekávat revoluci. Demokraté mají svůj program, který hodlají prohnat oběma komorami během první stovky hodin – zvýší třeba minimální mzdu, sníží zdanění studentských půjček nebo umožní vládě vyjednávat o nižších cenách léků pro staré lidi v rámci programu Medicare. Zahájí tak nesnadné dva roky přetahování s vládou George Bushe o jednotlivé a dohromady nesourodé zákony.

Demokraté totiž neuchopili moc, pouze výrazně zvýšili svůj podíl na ní. Například zahraniční politika – včetně rozhodování o základní linii války v Iráku – je v americkém ústavním systému v rukou exekutivy, tudíž prezidenta, ale demokraty ovládaná sněmovna bude rozhodovat o financování vojenských jednotek, takže může prezidentovi účinně házet klacky pod nohy. Podobně to koneckonců fungovalo i za války ve Vietnamu v 60. a 70. letech. Nynější změna ovšem nastala v okamžiku, kdy do prezidentských voleb zbývají dva roky, a tudíž přichází chvíle, kdy je nutné začít budovat startovní pozice.

Georgi, pryč od ropy

Agenda demokratů díky tomu hodně připomíná populistický jídelní lístek, dráždící jak voliče, tak prezidenta. Ten má právo veta, bude však muset vysvětlovat, co vlastně má třeba právě proti snižování cen léků pro důchodce. To není jistě nic příjemného a do hry vstoupí parlamentní mašinerie – obě strany budou vytvářet účelová spojenectví nad jednotlivými návrhy, a ta se budou vzápětí rozpadat do nesmiřitelných rozporů nad jinými zákony.

Až se tedy nová většina v dolní komoře pokusí prosadit třeba financování výzkumu embryonálních kmenových buněk, tedy zákona, který byl pro Bushe vzhledem k jeho voličské základně nepřijatelný, ale který třeba výše zmíněný Jon Tester naopak prezentuje jako výraz nutnosti „udělat vše, co je v lidských silách, abychom pomohli nemocnému sousedovi“, bude prezident doufat, že se celou věc podaří zablokovat už v Senátu, kde mají demokraté převahu jediného hlasu, a on nebude muset své právo veta vůbec použít.

To ale neznamená, že se nic nepohne kupředu. Existuje agenda, na které se Bush paradoxně snáze dohodne s demokratickým Kongresem než se „svými“ republikány. Jak prezident, tak nová kongresová většina jsou přesvědčeni, že je potřeba začít investovat do rozvoje alternativních zdrojů energie. Stejně tak je pravděpodobná dohoda o novém imigračním zákoně, který by kombinoval tvrdá opatření (plot na hranici) s nějakou formou legalizace pro ty přistěhovalce, kteří v zemi již dlouhá léta žijí – více či méně tak, jak to sám chtěl, ale v dosavadním Kongresu neprosadil George Bush.

Skutečný dopad bude mít nástup demokratů na vyjednávání o liberalizaci světového obchodu. Bush v současné konstelaci nemá šanci na obnovení svých rozšířených pravomocí a demokratický Kongres rozhodně nemá prohlubování volného obchodu na programu.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Sobota

redaktor, zahraničí

sobota2
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1664

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte