Rajterovo štěstí

Jana Rajtera neproslavilo ani pěstování nejzlatavějšího ječmene v Sudetech, ani chov nejstrakatějších krav na severočeských pastvinách. I když to obojí opravdu dělá, věhlas mu přinesla až tvrdohlavost. Před pěti lety se ohradil proti stavbě hliníkárny Nemak na parcelách vedle svých polí nedaleko Mostu. A letitý maraton pro něj letos skončil vítězně – nebo se to aspoň zdálo. „Rajter dostane čtvrt miliardy,“ letělo krajem od úst k ústům na adresu muže, který se s vidlemi v ruce postavil státní mašinerii. Jenže štafeta, po které se měla závratná náhrada za zničená pole dostat ze státní do Rajterovy kapsy, se jaksi zasekla. Radniční poslové, kteří ji měli slavnostně donést k vratům Rajterova statku, ucukli a teď i s balíkem peněz postávají v cílové rovince. Mají prý strach, aby za tuhle donášku neskončili jednou v kriminále.

V nesprávný den

V malé vesničce Moravěves nedaleko Mostu je jen pár domů. Nemají tu ani hospodu, ani krám. Zato zdejší pole sousedí s nejžhavějším kusem půdy v zemi. Ne, že by severočeské slunce tolik pálilo, důvodem je výrazná cedule, tyčící se na kraji jedné z parcel: „Průmyslová zóna Joseph – nepovolaným vstup zakázán.“ Kus dál po humnech jezdí náklaďáky k velké stříbrné hale, v níž mexická firma Nemak sestavuje hliníkové hlavy motorů. Ty hlavy, kvůli nimž už moravěveský sedlák Jan Rajter podal na úřady více než dvě stě…