Před 10 lety přesvědčili Mezinárodní měnový fond a Světová banka dárcovské státy, aby odpustily 29 nejchudším a nejzadluženějším zemím světa (25 z nich je v Africe) značnou část dluhů. Argumentem bylo, že přebytečná zadluženost je jednou z nejstrmějších bariér ekonomického rozvoje chudých zemí. V roce 1996 totiž průměrná zadluženost afrických zemí činila 74 % jejich HDP; už v roce 2004 to bylo pouze 49 %. Kromě toho po letech hubeného, nebo dokonce záporného růstu africké ekonomiky v poslední dekádě rostou v průměru o více než 4 %. Nabízí se logická otázka: Opravdu africkému hospodářství prospělo oddlužení, jak mezinárodní instituce doufaly, anebo jde o nezávislé události?
Zrušení kvót nepomohlo
I když data nenabízejí jednoznačnou odpověď, mnoho expertů se shoduje v tom, že oddlužení není všelék na ekonomický pokrok a že za vysokým ekonomickým růstem afrických zemí v poslední době stojí řada jiných faktorů. Hlavními jsou liberalizace obchodu a zvýšená poptávka po africkém nerostném bohatství ve východní Asii. Hlad zejména čínské ekonomiky po přírodních zdrojích je čím dál větší a africký kontinent jich může nabídnout víc než kterýkoli jiný. Za posledních 5 let se cena ropy skoro zdvojnásobila, což přineslo vývozcům ropy, jako jsou Nigérie, Libye a Angola, vyšší příjmy, než očekávali. To platí také pro zemní plyn, kterým oplývá například Alžírsko, anebo pro cenu mědi, která…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
