2006-988-mobr-20A.gif
2006–988-mobr-20A.gif • Autor: Respekt

2006-988-vobr-20A.jpg
Fotografie: Mon Dieu, ta současnost je ale opravdu křehká. – Autor: Profimedia.cz, http://www.profimedia.cz • Autor: Respekt

Který ze současných českých spisovatelů má takový potenciál, že by dokázal okouzlit čtenáře stejně jako Joanne Rowlingová? Tedy tak, že by se na internetu objevovala pirátská vydání jeho děl připravovaná za bezesných nocí nejvěrnějšími čtenáři? Tahle pocta patří jen jednomu tvůrci: Milanu Kunderovi. Minulý týden se na internetu objevil kompletní pirátský překlad jeho předposlední novely Totožnost (L’Identité), který vyšel ve Francii před devíti lety. Je jasné, že v tomto případě je ve hře víc než nedočkavost fanoušků, kteří chtějí mít knihu o několik měsíců dřív, něž ji dokáže vydat nakladatelství. České piráty vede k přestoupení zákona Kunderova dlouhodobá nechuť vydávat české verze svých nových děl.

Blogerova láska

„Bylo nám líto, že pro nás, kteří nevládneme cizími jazyky, jsou stále některé texty Milana Kundery nedostupné… Budete-li chtít někdo sdílet překlad další Kunderovy knihy, uveďte odkaz v komentářích a my ji zde uveřejníme. Vše pouze zdarma a bezúplatně a pro radost,“ píšou neznámí „vydavatelé“ na http://totoznost.blogspot.com. Pak následuje Kunderův přeložený text jako webová stránka a také ve formě elektronické knihy (pdf) ke stažení. Adresa stahovaného souboru odkazuje na jakýsi ruský server (oblíbené místo pirátů, nacházející se mimo jurisdikci EU i USA, kde lze jen těžko zablokovat konkrétní stránku). Bloger, který překlad na stránku umístil, napsal Respektu, že kdyby knížka vyšla česky, tak by to neudělal. „Zloděj? To je silné slovo. Prostě se chci podělit s ostatními,“ brání se nařčení z krádeže. Nebojí se, že na něj dopadne ruka zákona? „Vím, co porušuji, proto jsem v anonymitě.“ Blog prý vytvořil jako test. „Chci z reakcí čtenářů poznat, jestli si přejí pokračovat, nebo jestli jsem podle nich provedl něco nepřijatelného,“ vysvětluje.

Anonymní pirát dále tvrdí, že překlad udělal jeden člověk, a nebyl to on. Na otázku, jestli to byl profesionál, odpovídá stručně: „Bez komentáře.“

Z překladu na webu je patrné, že Kunderův překladatel si dal záležet. Kvalitně převedený text přináší příběh stárnoucího páru. Chantal si smutně stěžuje partnerovi Jeanu Marcovi, že se po ní muži už neohlížejí. On si, z touhy dostat ji nějak z deprese, začne hrát na Cyrana. Píše stárnoucí Chantal zamilované anonymy, a tím uvádí do pohybu řetězec událostí, které končí téměř katastrofou. Z textu poznáváme poměrně záhy typického Kunderu. Kniha je plná úvah o stárnutí, samotě, času, mizení a nenadálých proměnách osobnosti, plná filozofujících pasáží a erotických scén.

Nic pro české snoby

Čeští čtenáři mají cestu k novým dílům Milana Kundery ztíženou už dlouhá léta. Autor se s nimi rozloučil v roce 1997 při reedici díla Valčík na rozloučenou, vydaného poprvé ve druhé polovině sedmdesátých let v exilu. „Můj nakladatel slyší občas výčitky, že vydává mé romány příliš pomalu. Je to vůči němu nespravedlivé,“ napsal Kundera v doslovu. Na stejném místě dál vysvětluje, kolik práce jej stojí definitivní redakce románů. „Musil jsme vzít na vědomí, že dvacet let ruské okupace zanechalo v mém životě následky, které zůstanou nenapravitelné, a že musím volit: buď vyplňovat prázdnou mezeru dvou desetiletí, vracet se k přerušeným českým diskusím, věnovat se především redakcím českých vydání, anebo dát radikálně přednost své křehké současnosti, která už dávno není v Čechách. Zvolil jsem druhou cestu.“ Kunderovy nové romány tedy vychází ve všech možných jazycích, jenom ne česky. Jedním z posledních je například ruský překlad jeho Nevědomosti (L’Ignorance). Ale nejen to. Kundera odmítá vydat česky i většinu z knih, které už vyšly u Josefa Škvoreckého v Kanadě (a které tedy většina tuzemských čtenářů nemá k dispozici). Kundera prý nemá čas dělat korektury. Mnozí čeští kolegové a novináři si ale myslí, že jde o pomstu za negativní kritiky jeho děl. „Chová se jako zhrzený milenec a své čerstvé romány odmítá ,českým kulturním snobům‘ vydat,“ říká například novinář a znalec Kunderova díla Jan Čulík.

A co na celou patálii s pirátským překladem říká brněnské nakladatelství Atlantis, které zde Kunderu oficiálně vydává? „O tom, že tady je překlad, víme, ale že se dostal internet, to je novinka,“ říká do telefonu ženský hlas, který se představuje jako „sekretářka“ a odmítá prozradit své jméno. „Nevím, jestli vám to vůbec mohu říct,“ říká po chvíli nerozhodně. Odkud se tady vzal překlad? Proč jej nevydali? Neposlal text na web nakonec sám Kundera? „Ne, to určitě ne,“ říká „sekretářka“. A bude nakladatelství nějak na internetové pirátství reagovat? Podá třeba trestní oznámení? Jednatelka firmy Jitka Uhdeová se z neznámých důvodů o ničem podobném nechce bavit, a ve hře je tedy opět „sekretářka“, která tvrdí, že bude záležet na samotném Kunderovi, protože „jemu patří autorská práva“.

Co bude dál, to se teprve ukáže. Pro samotného mistra to asi nebude příjemný zážitek. Možná ho ale celý problém s piráty vůbec nezajímá. Pro jeho čtenáře může naopak představovat naději, že riziko pirátských překladů by mohlo vést alespoň k debatě o změně postoje tohoto nejvýznamnějšího žijícího českého literáta ke svému bývalému prostoru.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte