S Lepperem, ač ho nechceme

Na tom, že Andrzej Lepper a populistická Sebeobrana by se neměli podílet na vládě, se shodne drtivá většina Poláků. A přece se tak zřejmě stane. Vyznění táhnoucí se politické krize směřuje k vládnímu spojenectví, jaké by po podzimních volbách a vítězství konzervativců a liberálů nečekal nikdo. Kladně se o plánované koalici vyjadřují jenom média kontroverzního pátera Tadeusze Rydzyka – jako o „vlastenecké“ pravo-levé vládě. Odpůrci jsou pak rozděleni na dva tábory. Pro liberální část veřejnosti jde o kompromitaci konzervativců a katastrofu pro demokracii. Druhá půlka Polska vnímá exotickou alianci jako účinek bezvýchodné situace, v níž se vláda Kazimierze Marcinkiewicze, tedy menšinový kabinet konzervativců z Práva a spravedlnosti (PiS), ocitla.

Padouch je ten druhý

Pro první tábor je hlavním padouchem lídr PiS Jarosław Kaczyński, jehož machivellistické intriky prý od začátku směřovaly ke vzniku konzervativně-lidového bloku či ke „koalici pátera Rydzyka“, jak ji pojmenoval šéf liberálů Donald Tusk. Hesla „mravní revoluce“ a očisty státních struktur se změnila na spojenectví se stranou kriminálníků (problémy se zákonem měla většina zástupců Sebeobrany), bojovný antikomunismus a étos Solidarity vyčpěl v koalici s uskupením „bývalých nižších funkcionářů komunistické strany“ (kteří představují většinu lepperovských kádrů).

…