Zasloužená Nobelovka

Letošní udělení Nobelovy ceny za literaturu vyvolává méně vzrušených ohlasů než to loňské. Přesto je volba britského dramatika Harolda Pintera nečekaná a stejně odvážná i provokativní jako před rokem ocenění Rakušanky Elfriede Jelinek.

Přístupný a srozumitelný

Dramatik, ale i básník, herec, režisér a politický aktivista Harold Pinter je všeobecně považován za otce anglické odnože absurdního dramatu a současně za jednoho z nejvýznamnějších dramatiků 20. století. Jeho cyklus her nazývaných komedie hrozby (comedy of menace), který napsal v rozmezí let 1957–1965, patří k mezníkům moderního divadla. Společným jmenovatelem těchto her je analýza rozpadu současné společnosti a lidských vztahů, absurdita situací, ve kterých se postavy ocitají, a také jazyk, kterým autor rozkrývá mnohoznačnost situací a charakterů. Svým způsobem se dá považovat za předchůdce jazykových experimentů, jaké vytváří loňská laureátka Elfriede Jelinek. Na rozdíl od ní nebo svého velkého vzoru Samuela Becketta však Pinter pracuje s jazykem zdrženlivěji a zůstává divácky přístupný a srozumitelný.

Harold Pinter se narodil 10. října 1930 v londýnské čtvrti Hackney v židovské rodině dámského krejčího. Jeho rodiče pocházeli z východní Evropy – matčina rodina z Ukrajiny, otcova z Polska. Do Anglie si přinesli silný vztah ke kultuře, pokoru a životní houževnatost, a vedle toho i silné vědomí utrpení,…