Japonci prošli krizí důvěry v byrokraty, ale jejich pesimismus končí.
Způsobila to neprosazená privatizace největší banky, ale v reálu půjde o mnohem víc. To lze říci na adresu předčasných voleb v Japonsku, druhé největší ekonomice planety. Proběhnou 11. září, přesně týden před rovněž předčasným kláním ve třetí největší ekonomice, v Německu.
Zhoršující se bezpečnostní prostředí vyvolává debaty o změně japonské pacifistické ústavy a hospodářská stagnace vedla k průniku neoliberálních ekonomických názorů v zemi, která si vždy zachovávala vysoký stupeň státní kontroly. Tyto trendy by mohly být signálem posunu ke „konzervativnější“ politické perspektivě Japonska. Avšak při bližším pohledu na tuto zemi zjistíme, že západní nálepky tu často prostě neplatí. Jisté je, že Japonsko se mění velmi pomalu a ve vztahu k aktuálním problémům je hluboce rozpolcené.
Bezpečnost souvisí se silou
Tuto rozpolcenost doložily dvě sondáže. Z průzkumu provedeného předním deníkem Asahi Shimbun vyplynulo, že většina Japonců je pro ústavní reformy, jež by umožnily vytvořit silnější armádu. Průzkum televizní stanice NHK ale ukázal, že zatímco asi 40 % Japonců podporuje členství země v Radě bezpečnosti OSN, 20 % je proti a 40 % nemá jasný názor. Postavíme-li oba průzkumy vedle sebe, zjistíme, že Japonci sice chtějí, aby jejich země hrála důraznější roli v mezinárodní politice, ale zároveň se trochu obávají, aby tato role nebyla až…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
