Z ciziny Nobelovka, z domova vězení

Věra Vohlídalová z Liberce může letos dostat Nobelovu cenu míru, na kterou byla nominována, ale může také sedět ve vězení. A obojí za jednu a tutéž věc.

S Berthou v zádech

Nobelovu cenu si Věra Vohlídalová může odnést společně s 999 ženami celého světa, které navrhlo švýcarské sdružení 1000 Women for the Nobel Peace Prize 2005. Jeho členové by tak rádi sto let od chvíle, kdy mírovou „nobelovku“ získala první žena (rakouská pacifistka a pražská rodačka Bertha von Suttner), upozornili, že stále existuje spousta těch, které si zaslouží uznání. A jediná česká zástupkyně se v pelotonu ocitla proto, že „vědomosti, lidská práva a smíření jsou rozhodujícími silami v jejím životě“. Symbolem, ve kterém se toto vše u paní Vohlídalové dává dohromady, je stavba smíření – Liberecká vědecká knihovna s novou synagogou, jejichž vznik paní Vohlídalová iniciovala a dotáhla do konce. „Je to fantastické. Ten pocit bych přála každému,“ říká, zatímco se uvelebuje v kavárně „své“ knihovny. „Nepřijde mi, že bych toho tolik udělala, ale je pravda, že prosadit u nás něco symbolického není tak jednoduché.“ O tom svědčí i fakt, že spolu s verdiktem Nobelova výboru čeká paní Vohlídalová i na předvolání k soudu. Ale vezměme to popořádku.

Činem napravit

Většinu života sice paní Vohlídalová, za svobodna Tomášková,…