Vše bylo pěkně naplánováno. Na tradičním novoročním koncertu měl vídeňský konzervativní kancléř Wolfgang Schüssel kynout spolu se sociálnědemokratickým šéfem německé vlády Gerhardem Schröderem z čestné lóže za zvuků Radeckého marše. Obrázky by jistě oběhly svět: kancléř ještě před pěti lety odmítané a diplomatickými sankcemi postižené vlády pravého středu (poprvé za účasti haiderovců!) bok po boku s jedním ze svých největších kritiků z té doby.
Schröderova návštěva měla posloužit také jako úvod k jiné rakouské události. Letošek byl úředně vyhlášen jubilejním rokem: 50 let druhé republiky, 10 let členství v EU, 60 let od konce války. Slavnostní koncerty, galavečery, výstavy, tedy – jak se obává opozice – slušná dávka možností sebeprezentace pro vládu.
Jenže z blyštivého úvodu nebylo nic. Schröder návštěvu odřekl kvůli katastrofě v Asii a vídeňští filharmonici se rozhodli radostný Radeckého marš na znamení smutku stáhnout z programu. Takže namísto s pompou vstoupilo Rakousko do nového roku spíše zdrženlivě – tak jako celý svět. Přesto vláda ve Vídni trvá, po přiměřené fázi žalu, na jubilejním scénáři pro rok 2005.
Při historicky pamětních akcích jde o vzpomínání, ale vždy také o znázornění historické kontinuity. Ne náhodou se například jubilejní výstava ve vládními lidovci vedeném Dolním Rakousku věnuje oběma politickým otcům-zakladatelům druhé republiky, ministru zahraničí Lepoldu Figlovi a kancléři Juliu Raabovi – oba byli lidovci…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
