Mamuti mezi modernisty
Malíř Zdeněk Burian (1905–1981) patří vedle Josefa Lady k nejznámějším českým ilustrátorům minulého století, má však mnohem horší uměleckou pověst. Kritika jeho dílo většinou odsuzovala a kolegové řevnili na jeho popularitu, jinak jej však nebrali moc vážně. Kulturní veřejnost dodnes pořádně neví, co si o něm má myslet. Jako by Burianův zjev tak trochu splýval s jeho tematikou. Mistr exotických a prehistorických výjevů se v české výtvarnické džungli sám jeví jako exot, ba dokonce tak trochu jako praještěr ze zašlých časů měšťanského realismu, jenž v komerčním ústraní zázračně přežil klimatické změny po nástupu modernismu, avantgard i různých modifikací totalitního umění. Velká výstava v Jízdárně Pražského hradu, kterou k stému výročí umělcova narození uspořádala Správa Pražského hradu spolu s nakladatelstvím Gallery, zřejmě zahájí další kolo debat o hodnotách Burianova odkazu. Solidním základem je katalog výstavy i vůbec první burianovská monografie, jejichž autor Vladimír Prokop je také kurátorem celého projektu, doufejme však, že tím tříbení názorů teprve začíná.
Malíř Zdeněk Burian (1905–1981) patří vedle Josefa Lady k nejznámějším českým ilustrátorům minulého století, má však mnohem horší uměleckou pověst. Kritika jeho dílo většinou odsuzovala a kolegové řevnili na jeho popularitu, jinak jej však nebrali moc vážně. Kulturní veřejnost dodnes pořádně neví, co si o něm má myslet. Jako by Burianův zjev tak trochu splýval s jeho tematikou. Mistr exotických a prehistorických výjevů se v české výtvarnické džungli sám jeví jako exot, ba dokonce tak trochu jako praještěr ze zašlých časů měšťanského realismu, jenž v komerčním ústraní zázračně přežil klimatické změny po nástupu modernismu, avantgard i různých modifikací totalitního umění. Velká výstava v Jízdárně Pražského hradu, kterou k stému výročí umělcova narození uspořádala Správa Pražského hradu spolu s nakladatelstvím Gallery, zřejmě zahájí další kolo debat o hodnotách Burianova odkazu. Solidním základem je katalog výstavy i vůbec první burianovská monografie, jejichž autor Vladimír Prokop je také kurátorem celého projektu, doufejme však, že tím tříbení názorů teprve začíná.
Z hlubin až k výšinám
Instalace výstavy ohromí návštěvníka hned po vstupu nečekaně dryáčnickým efektem. V pozadí rozlehlého barokního sálu se jako dominanta tyčí mamut v životní velikosti. Částečně je namalovaný na panelech ve stylu naturalistických kulis, k tělu je však přidělaná opravdová vycpaná hlava s kly.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
