Historik Petr Placák reaguje článkem Nacismus není minulost (Respekt č. 8/2005) na můj komentář Osvětim dnes (Respekt č. 5/2005). Souhlasí přitom s mou tezí, že nacismus a holocaust je třeba považovat za „jedinečný fenomén“. Vadí mu ale, že v následujících řádcích pak prý nacismus představuji spíš „jako ,klasický‘ zločinný režim a holocaust jako ,tradiční genocidu‘, kterou de facto nic neodlišuje od jiných ,systematických‘ masových vraždění a plenění…“. Proti tomu se Placák bouří – a vůbec se mu nedivím.
Problém je v tom, že jsem o holocaustu jako „tradiční genocidě“ nenapsal ani slovo. Pouze jsem konstatoval, že se sice už od války pateticky říká a píše, že Osvětim se už „nesmí opakovat“, ale na lidské schopnosti páchat na svých bližních kvůli jejich národnosti či vyznání neuvěřitelné ukrutnosti zkušenost holocaustu bohužel nic nezměnila. Můj oponent tedy polemizuje s něčím, co mi sám vložil do úst. Předkládá svůj výklad šoa, s nímž se dá místy souhlasit a místy nikoli, ale vlastně si můj text vzal jenom jako odrazový můstek. Nechme to však protentokrát stranou, důležitější je téma samo.
Dvě strany mince
Stručně shrnuto, Petr Placák vysvětluje nacismus a holocaust jako…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
