Na filmovém festivalu v Soluni, který proběhl koncem loňského roku, byl velký prostor tradičně věnován prezentaci regionálních, balkánských filmů. Kromě projekcí novinek se tu konala také velká konference filmařů z regionu, probíhaly workshopy Balkánského fondu, který pomáhá s financováním a výrobou projektů. Na plátně i v zákulisí se ukazoval povzbudivý trend: země, které ještě donedávna rozdělovala vzájemná izolovanost a ignorance zejména kvůli nedořešeným národním otázkám, alespoň v kultuře pomalu nacházejí chuť spolupracovat.
Nepřehlédnutelný posun divák zaznamenal především u nových filmů ze zemí bývalé Jugoslávie. Příkladem jsou dva filmy vracející se k nedávné minulosti jugoslávské války – Sen zimní noci srbského režiséra Gorana Paskaljeviće a snímek chorvatského autora Vinka Brešana Svědkové (viz foto). Oba tvůrci mají k tématu podobný přístup – soustředí se na reflexi vlastní viny v konfliktu, otevírají válečné zločiny své strany. Sen zimní noci v jediném dlouhém monologu bývalého srbského vojáka rekapituluje válečné události – násilnou srbskou mobilizaci, děsivou krutost páchaných zločinů i poválečná psychická traumata. Hlavní postava spáchá svůj nejtěžší bratrovražedný zločin až po válce, což znamená posun v dosavadním vnímání konfliktu – vyšinuté jednání je až jeho důsledkem. Síla scény i celého filmu je i v tom, že hlavní postavy mají jméno i původ svého…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
