Finské školství je naopak úspěšné. Tato věta je často slyšet všude, kde se rozebírá, proč se napříč evropským kontinentem pořádají studentské demonstrace a mluví se o tom, že je nezbytně nutné podrobit vzdělávací systémy reformám. Leč i finské školství má své mouchy. Stojí před problémem, který připomíná kvadraturu kruhu. V zemi se neplatí školné, podporu nemá ani samotná jeho idea, přitom studenti tráví na univerzitách delší dobu než v jiných zemích, což zase zatěžuje státní rozpočet.
Uchovat si svobody
V současné době se úřady v Helsinkách snaží najít cesty, jak zkrátit průměrnou dobu studia. Optimálně by se prý mělo studovat pět let. Podle návrhu ministerstva školství by délka studia neměla přesáhnout sedm let, přičemž až dosud takové omezení neexistovalo. V průměru stráví student ve vysokoškolských lavicích šest let, ale mnozí až 8 roků či celou dekádu. Vláda říká, že dlouhé studium stojí stát peníze. Chce, aby studenti promovali dříve a začali pracovat a platit daně. Jenže studentské organizace namítají, že zkrácení studia přinese absolventy, kteří nebudou mít dost životních ani pracovních zkušeností.
Druhou stranou této mince je fakt, že školství je bezplatné. Stát vyplácí vysokoškolákům řádné stipendium – 259 eur měsíčně – po prvních 55 měsíců jejich studií. Většina studentů také pobírá dotace na nájemné – až 170 eur. Životní náklady jsou poměrně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
