0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Zahraničí7. 2. 20044 minuty

Ručník ve stranickém ringu

Gerhard Schröder mohl vejít do dějin jako kancléř-reformátor, a stanout tak po boku těch svých předchůdců, jejichž éru lze též shrnout jedním vznosným slovem. Příkladem je samozřejmě Helmut Kohl, kancléř-sjednotitel. Schröderova reformní hra byla navzdory všem polovičatostem slibně rozjetá a získala na obrátkách v poslední době, poté co se mu před Vánocemi podařilo získat podporu pravicové opozice pro projekt poměrně zásadní přestavby daňové soustavy a trhu práce. Jenže škrtat státní výdaje, omezovat, šetřit, vystavovat vše konkurenci, to jsou přístupy, v nichž německá sociální demokracie navzdory všem řečem o své modernitě spatřovala útok na společenské jistoty. A když ani veřejnost neprojeví pochopení – přestože každý Němec po mnohaleté masáži statistikami o neudržitelnosti sociálních výhod už dávno musel vědět, že nic než utahovat opasky a spoléhat se na sebe nezbývá –, dá se vskutku asi jen říct sbohem.

Tlak by ustál, kdyby…

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Schröder minulý pátek oznámil, že zůstane kancléřem, ale šéfovat sociální demokracii už nechce. Už dávno věděl, že ho stranická základna nemá ráda a považuje ho za zrádce solidarity a sociální spravedlnosti. Dobře známou skutečností mu bylo, že se také členská základna SPD menší, z necelého milionu v roce 1990 se ztenčila na nynějších 650 tisíc straníků. Ale nic z toho Schröderovi vaz nezlomilo. Kdyby jej obyvatelé Německa v jeho úsilí podrželi, mohl by tlak ustát. Jenže SPD by dnes dal svůj hlas teprve…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc