Šaronův životní risk
Je to krok ke skutečnému míru? Nebo snad kamufláž kapitulace? Či naopak definitivní okupace a anexe? Až takto rozporně je interpretován úterní verdikt izraelského parlamentu. Poslanci schválili plán premiéra Ariela Šarona na jednostranné stažení z pásma Gazy. Odpověď na úvodní otázky ještě nemůže říct nikdo. Jisté je tolik, že jde o nejvýraznější posun na Blízkém východě za posledních 37 let. Je to první stažení z palestinských území obsazených v šestidenní válce v roce 1967. Tato událost zastiňuje i zprávu, která přišla na sklonku týdne, totiž že vůdce Jásir Arafát je v kritickém stavu a Palestinci už debatují o jeho možném nástupci.
Je to krok ke skutečnému míru? Nebo snad kamufláž kapitulace? Či naopak definitivní okupace a anexe? Až takto rozporně je interpretován úterní verdikt izraelského parlamentu. Poslanci schválili plán premiéra Ariela Šarona na jednostranné stažení z pásma Gazy.
Odpověď na úvodní otázky ještě nemůže říct nikdo. Jisté je tolik, že jde o nejvýraznější posun na Blízkém východě za posledních 37 let. Je to první stažení z palestinských území obsazených v šestidenní válce v roce 1967. Tato událost zastiňuje i zprávu, která přišla na sklonku týdne, totiž že vůdce Jásir Arafát je v kritickém stavu a Palestinci už debatují o jeho možném nástupci.
Jestřábi se mění
V Izraeli se říká, že tamní levice má nejlepší mandát pro válku (neboť v takovém případě ji spolehlivě podpoří pravice) a pravice pro mír (neboť ji pro změnu podpoří levice). Nynější události to znovu potvrdily. Vždyť hlavním proponentem stažení z Gazy je už rok právě Ariel Šaron, lídr pravicového bloku Likud. Vyklizení židovských osad v pásmu Gazy prosazuje právě politik nazývaný dlouhá léta „patronem osadníků“. Svůj plán mohl prosadit pouze díky levicové opozici. Jeho vládní koalice i samotný Likud se rozštěpily, tudíž se hovoří o rekonstrukci vlády, ba i o předčasných volbách.
V izraelské historii by se našlo jen málo tak dramatických občanských konfliktů. Jeden zákrok proti osadníkům se odehrál v dubnu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
